Spolupráce firem a škol by měla zesílit. Experti radí, jak na to

Větší zapojení odborníků z praxe do výuky, účast firem při tvorbě, ale i úpravě školních a rámcových vzdělávacích programů. To je několik možných způsobů, jak v České republice zapojit zaměstnavatele do diskuze o odborném vzdělávání.

Autory těchto doporučení jsou Hospodářská komora ČR a společnost TREXIMA, které pro Technologickou agenturu ČR analyzovaly stav odborného středoškolského vzdělávání v Česku.

Zaměstnavatelé by se měli především více podílet na tvorbě a revizích národních vzdělávacích standardů, tzv. rámcových vzdělávacích programů (RVP). „Cílem je zajištění průběžného přenosu požadavků, trendů a změn trhu práce do odborného vzdělávání a přípravy,“ vysvětlují autoři šetření. Vhodným způsobem, jak toho docílit, je například zapojení již existujících sektorových rad.

Pokud jde o školní vzdělávací programy (ŠVP), kromě spolupráce na jejich tvorbě by měly podniky mít i možnost navrhovat úpravy. Autoři také navrhují, aby školy měly ze zákona povinnost projednávat ŠVP se zaměstnavateli, s nimiž mají podepsanou smlouvu o poskytování praktického vyučování.

V oblasti partnerství škol a firem doporučují budovat síť regionálních středisek podpory spolupráce podniků a škol. Stejně tak by se podle nich měly nastavit standardy této spolupráce – včetně častějšího „využívání“ odborníků z praxe ve výuce, zapojení firem do dalšího vzdělávání pedagogů a snahy o to, aby se praktická část závěrečných zkoušek nekonala ve školách, ale ve firmách.

Inspirace z Německa či Rakouska

Na národní úrovni by podle autorů průzkumu měla vzniknout koordinační platforma pro odborné vzdělávání, ve které by byli patřičně zastoupeni i zaměstnavatelé. Inspirovat se lze německou Hlavní radou pro odborné vzdělání nebo Rakouským Federálním poradním sborem pro záležitosti učňovství.

Například německá Hlavní rada, která je neoficiálně nazývána německým „parlamentem odborného vzdělávání“, funguje jako poradní orgán spolkové vlády, pokud jde o odbornou přípravu v rámci firem. Kromě zaměstnavatelů jsou v ní zastoupeny i odbory, jednotlivé spolkové země a spolková vláda. Rakouský poradní sbor má mimo jiné za úkol „vznášet podněty k úpravám stávajících nebo vzniku nových učebních oborů a připravovat názory expertů na návrhy reforem“.

 

Role firem by měla posílit i na regionální úrovni – ať už při vytváření strategických dokumentů nebo při samotném rozhodování v oblasti odborného vzdělávání.

Autoři zároveň doporučují pozorně sledovat stav a vývoj odborného vzdělávání v okolních zemích a vyhodnocovat možnost zavedení alternativních modelů – včetně duálního systému. „Nelze přehlédnout, že země s tradicí duálního systému, tedy Německo, Nizozemsko, Dánsko, Rakousko nebo Švýcarsko, dlouhodobě vykazují nejnižší míry nezaměstnanosti mladých v Evropě a z hlediska HDP patří mezi nejbohatší evropské země,“ dodávají. Pokud se podle nich povede zmíněná opatření postupně zavést, dojde ke zlepšení spolupráce škol a firem, k posílení praxe v rámci odborného vzdělávání a zároveň ke zvýšení jeho kvality.

Aby bylo možné všechny zmíněné změny zavést, měl by podle autorů ideálně vzniknout samostatný zákon o odborném vzdělávání – ten v ČR na rozdíl například od Německa, Rakouska či Slovenska zatím chybí. To, že neproběhla dostatečně hluboká reforma odborného vzdělávání, která by byla zároveň zakotvená v legislativě, dokonce 57 procent respondentů průzkumu mezi firmami označilo za hlavní bariéru, kvůli níž se zaměstnavatelé do vzdělávacích aktivit nezapojují.

 

Přečtěte si další aktuality:

Do prvních ročníků středních škol letos v ČR nastoupilo necelých 100 tisíc žáků

Kde je větší zájem o gymnázia a kde o učební obory. Přehled NÚV

Mladí bez práce a studia? OECD spočítala náklady na ty, kterých se to týká