| 

ZAMĚŘENO NA ČLOVĚKA
SLUŽBY V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ

Více než 20 let podporujeme
vaši cestu k úspěchu.

MZDOVÉ A PERSONÁLNÍ PORADENSTVÍ
PODPORA HR PRACOVNÍKŮ

Služby v oblasti řízení lidských zdrojů

IT ŘEŠENÍ
NA MÍRU

Internetové aplikace, desktopové aplikace,
mobilní aplikace, SharePoint.

HR Semináře TREXIMA - Kalendář akcí

Vítejte v TREXIMĚ

JanosCb

Jsme česká firma a fandíme naší ekonomice. Její prosperita závisí na dostatku technicky kvalifikovaných lidí a rozumné úrovni mzdových nákladů. Proto jsme aktivní v oblasti mzdových statistik, profesních kvalifikací nebo kariérového poradenství. Díky projektům, kterých se jako partneři účastníme, jsou k dispozici kvalitní čísla pro rozhodování a nové nástroje pro rozvoj lidí.

Našim firemním klientům pomáháme optimálně organizovat práci, vyladit personální procesy a nastavit dobrý motivační systém. Společně vytváříme organizaci, kde lidé umí, chtějí a mohou podávat ty nejlepší výkony.

Ing. Jaromír Janoš, jednatel

Aktuality

V prvním pololetí se zvýšily mzdy i platy. Nové výsledky ISPV

27. 09. 2016

Průměrná mzda v České republice dosáhla v prvním pololetí tohoto roku na 28 556 korun. To je o 4,8 procenta více než v první polovině roku 2015. Medián hrubé měsíční mzdy se meziročně zvýšil o 5,2 procenta na 23 409 korun. Vyplývá to z nově zveřejněných výsledků Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který zpracovává společnost TREXIMA.

Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo v prvním pololetí tohoto roku mzdu v rozpětí 12 258 až 45 782 korun za měsíc. Výdělky žen byly stále nižší než výdělky mužů – medián hrubé měsíční mzdy žen činil 20 139 korun, zatímco u mužů se jednalo o 25 626 korun.

Nejlépe placenou „třídou“ byli řídící pracovníci – medián jejich hrubých měsíčních mezd představoval 43 242 korun. Nejnižší mzdy pobírali „pracovníci ve službách a prodeji“, mediánová hrubá měsíční mzda u nich byla 15 223 korun za měsíc. K nejvyššímu růstu průměrných mezd došlo v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, a to o 7,6 procenta. Dá se předpokládat, že do nárůstu se zde promítlo hlavně zvýšení minimální mzdy, která v lednu 2016 vzrostla z 9200 na 9900 korun.

Jak se vyvíjely hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a podle krajů, ukazují tabulky.

Rostly i platy

Medián hrubého měsíčního platu byl již tradičně vyšší – v prvním pololetí 2016 činil 26 478 korun, a meziročně tak vzrostl o 4,1 procenta. Průměrný hrubý měsíční plat dosáhl úrovně 28 219 korun, což bylo ve srovnání s prvním pololetí loňského roku o 4,6 procenta více.

Zatímco medián byl v platové sféře vyšší než ve mzdové, v případě průměru to tedy bylo naopak. O čem to vypovídá? Že ve srovnání ve mzdové sféře existují ve srovnání s tou platovou větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců.
O ISPV

V rámci šetření ISPV sleduje TREXIMA výdělky ve mzdové i platové sféře. Společnosti, které mají více než 250 zaměstnanců, přispívají do šetření povinně. Menší firmy jsou do šetření náhodně vybírány - pokud mají méně než 10 zaměstnanců, dodávají data jednou za čtyři roky, ostatní vybrané firmy zůstávají v panelu devět let.

Práce musí mít smysl. Odborníci řešili, jak motivovat zaměstnance

23. 09. 2016

„Přestože nejsou lidi, manažeři stále dělají vše pro to, aby lidé pokud možno demotivovali,“ myslí si firemní sociolog Vojtěch Bednář. Více než vyšší mzdu podle něj zaměstnanci potřebují mít smysl práce. „Aby nám naši kolegové dokázali říct, že jsme pro ně důležití. Ale to se moc často neděje,“ uvedl na konferenci Motivace 2016, kterou v polovině září pořádaly TREXIMA a společnost OKsystem.

„Potřebujeme vědět, proč věci děláme,“ míní Bednář. Manažeři ale podle něj nekomunikují a neustále jen posílají reporty. „My se někdy snažíme rozdávat benefity jako na běžícím pásu, občas to vypadá jako prostituce. Ale možná by bylo lepší zapracovat na prostředí,“ zdůraznil.

Bednář přitom nebyl jediný, kdo se tématu motivace věnoval. Konferenci zahájil bývalý manažer Microsoftu a kouč Jan Mühlfeit. Jádrem jeho přednášky bylo, že se lidé obecně zaměřují hlavně na své slabé stránky místo toho, aby rozvíjeli svůj talent.

„Předmětu, ze kterého děti dostanou jedničku, věnují sedm procent času. A předměty, ze kterých mají pětku, tráví 70 procent času," uvedl. Jak ale zdůraznil, šampionem se nestaneme díky našim slabinám, ale tak, že v něčem vynikneme.

Tomu, jak je důležité rozvíjet talent, se věnoval i publicista Petr Ludwig. Během vystoupení na konferenci zdůraznil, že důležitější než samotné nadání je to, jak jej rozvíjíme. Díky tomu pilnější lidé často nakonec dosahují lepších výsledků, přestože měli horší výchozí pozici.

O motivaci ve sportu mluvil český biatlonový trenér Ondřej Rybář. Motivaci podle něj lze rozdělit na vnitřní a vnější. První typ motivace je typický hlavně u dětí a vyznačuje se tím, že děláme to, co nás baví. Vnější motivace se uplatňuje hlavně, když děláme věci, které po nás vyžaduje okolí, ať už zaměstnavatel, trenér nebo rodiče.

Dalším přednášejícím byl psycholog, lektor a manažer František Hroník. „Už si nevystačíme s lidmi, kteří plní povinnosti. Dnes chceme i lidi, kteří si berou odpovědnost. Klidně i za něco, co nemají v popisu práce,“ věří.

Zubní lékař, podnikatel, publicista a vysokoškolský vyučující Roman Šmucler zase zdůraznil, jak je riskantní specializovat se pouze na jednu věc. „Pořád žijeme v 19. století, kdy se člověk rozhodl v 18 letech, co bude dělat,“ posteskl si. Právě příliš úzké zaměření je podle něj důvod, proč má Česko i Evropa takový problém s uplatněním lidí nad 50 let.

V práci by podle něj měli lidé věnovat 90 procent tomu, co je živí, a zbylých 10 procent si nechat na experimenty a zkoušení nových věcí.

Rádi bychom všem přednášejícím i účastníkům na konferenci Motivace 2016, která se uskutečnila 15. 9. 2016 v Praze, poděkovali.