Jak si Česko stojí v oblastech zaměstnanosti a vzdělávání mezi zeměmi OECD?

30. 01. 2020 / Trh práce a vzdělání

V každoročně aktualizovaném žebříčku OECD Better Life Index, který srovnává kvalitu života v zemích OECD, se Česko v řadě parametrů drží nad průměrem, a to jak v oblasti práce, výdělku, vzdělávání a dovedností, tak rovnováhou mezi pracovním a osobním životem. Průměrný příjem Čechů je však v rámci srovnání podprůměrný a také jsou zde značné rozdíly mezi příjmy nižších a vyšších vrstev společnosti.

Průměrný občan zemí OECD má průměrný čistý roční příjem domácnosti 33 604 dolarů ročně (zhruba 750 tisíc korun), v Česku je však průměrný čistý příjem domácnosti 21 453 dolarů (zhruba 450 tisíc korun) ročně. Mezi Čechy je výrazná příjmová propast v příjmech těch nejbohatších a nejchudších, kdy 20 % nejbohatších vydělává 4krát více než 20 % těch nejchudších.

V oblasti zaměstnanosti je Česká republika se 74 % zaměstnanci ve věku 15 až 64 let nad průměrem OECD, který je 68 %. Z hlediska vyváženosti mezi osobním a pracovním životem na tom Češi také nejsou špatně, ale mohlo by to být lepší. Práci přesčas uvádí 6 % zaměstnanců ve srovnání s průměrem 11 % v zemích OECD. A delší dobu v práci tráví muži 9 % oproti 2 % žen.

Dobré vzdělání a získané dovednosti jsou podle OECD pro získání práce velmi důležité. Česko přitom dosahuje v oblasti vzdělávání nadprůměrných výsledků. Vyšší sekundární vzdělání ukončilo 94 % dospělých ve věku 25–64 let, průměr OECD je 78 % a ČR se tak řadí k zemím s nejlepší výsledkem. Kvalitu vzdělání měří autoři srovnání na základě výsledků mezinárodního srovnání studentů (PISA). Průměrný český student v tomto měření čtenářské gramotnosti a znalostí z matematiky a přírodních věd dosáhl 491 bodů, průměr OECD je 486 bodů. Zajímavé také je, že české dívky průměrně překonaly chlapce o 4 body, v zemích OECD přitom dívky průměrně dosahují lepších výsledků pouze o 2 body.

Zdroj: OECD: Better Life Index