Jaký ekonomický efekt přináší vysokoškolský titul?

Vysokoškolské tituly se v dnešním vyspělém světě staly téměř masovou záležitostí. Podíl mladých lidí s diplomy se rapidně zvyšuje a v zemích OECD mělo v roce 2015 vysokoškolské vzdělání 43 procent osob ve věku 25-34 let.

Političtí reprezentanti tento trend zpravidla bezvýhradně vítají. Vzdělanější lidé podle nich častěji přicházejí s inovacemi, které pomohou produktivitě. Technologické změny budou na pracující klást nové nároky, a dá se proto očekávat, že čím dále více lidí bude potřebovat dobré vzdělání. Pro chytré lidi z chudšího prostředí je diplom dobrým způsobem, jak prokázat své schopnosti.

Časopis The Economist však přišel s několika argumenty, které tato přesvědčení do značné míry nabourávají. V článku „All must have degrees: going to university is more important than ever for young people“ autoři tvrdí, že důkazů o souvislostech mezi úrovní vzdělání, výdělkem a uplatněním na pracovním trhu se dá najít jen málo.

Na co přesně The Economist upozorňuje?

1. Více absolventů v bohatších zemích může být důsledkem toho, že tamější obyvatelé dokáží ušetřit více peněz a zároveň není tak naléhavé, aby vydělávali co nejdříve.

2. „Prémie za diplom“ (tedy rozdíl mezi průměrným výdělkem toho, kdo má vysokoškolský titul a toho, kdo vystudoval maximálně střední školu, po započítání školného a ušlého zisku v době studia) se obecně pokládá za hlavní důkaz výhod univerzitního vzdělání. Autoři však tvrdí, že tato prémie je zveličená a v její výši existují velké rozdíly i v rámci jednotlivých zemí a jednotlivých sektorů (diplom z matematiky má větší finanční efekt než diplom z hudby).

3. Prémie za diplom také bývá menší u méně nadaných studentů. Při srovnávání výdělků vysokoškoláků a mezd absolventů středních škol se navíc přehlížejí ti, kteří se o studium na VŠ pokusili, ale neuspěli. I oni na to přitom vynaložili nemalé prostředky a měli ušlý zisk. V USA nedokáže do šesti let od přijetí absolvovat vysokou školu 40 procent studentů čtyřletých oborů. V rozvinutých zemích světa činí průměrný podíl neúspěšných zhruba 30 procent.

4. Zároveň však The Economist upozorňuje, že samotný diplom není jediná věc, která by rozhodovala o úspěchu na pracovním trhu – důležitou roli hrají i další faktory.

5. Do prémie za diplom bychom kromě zisku absolventů měli započítat i ztráty těch, kteří vysokoškolský titul nemají. Vzhledem k rostoucímu počtu vysokoškoláků totiž náboráři stále častěji požadují tituly i na pozice, kde je většina současných zaměstnanců nemá. Tím se sice zvyšuje prémie za diplom, k absolutnímu růstu výnosu z diplomu však nedochází, protože na podobný přístup doplácejí lidé bez vysokoškolského titulu, pro které je tak složitější nalézt práci.

The Economist analyzoval data z amerického sčítání lidu a zjistil, že v letech 1970-2015 stoupl podíl pracujících ve věku 25-64 let s minimálně bakalářským stupněm vzdělání v 256 z 265 povolání, a to včetně profesí nevyžadujících diplom. Mezi americkými číšníky je dnes 16 procent vysokoškoláků, pravděpodobně proto, že nemohli najít práci pro vysokoškoláka. V Jižní Koreji má vysokoškolské vzdělání polovina nezaměstnaných. Nejen v této souvislosti The Economist proto cituje šéfa výzkumu vzdělávání OECD Andrease Schleichera, jenž se domnívá, že „země mají nedostatek schopností, nikoli diplomů“.

 

Přečtěte si další aktuality:

Na spokojenost s prací má vliv i vzdělání zaměstnance

Jak poznat, že je zaměstnanec příliš chytrý pro svoji práci

Kolik studentů získá ročně doktorát. V ČR téměř 2,5 tisíce

Co vystudovali čerství vysokoškoláci. Přehled Eurostatu

 

Napište nám

Naše projekty

Učíme firmy, jak nabírat, hodnotit a dál rozvíjet zaměstnance

Motivace 8000

Zajišťujeme krajům informace o žácích tamních středních škol

VVPO

Vyvíjíme software, který vám usnadní hodnocení zaměstnanců

Talent management