Německý učeň stráví na praxi tři hodiny ze čtyř, v ČR je to mnohem méně

Čeští učni absolvují během studia výrazně méně odborného výcviku než němečtí studenti stejných oborů. Ukazuje to analýza, kterou Hospodářská komora ČR a společnost TREXIMA zpracovaly pro Technologickou agenturu ČR,

Zatímco v prvních ročnících německých učilišť tvoří praktické vyučování 75 procent celé výukyv České republice je to v průměru pouze 37 procent. Vzhledem k tomu, že v Německu stráví učeň výukou zpravidla 1 260 ročně, připadá na výcvik 945 hodin za rok. V Česku musí učeň věnovat výuce minimálně 928 hodin ročně (počítáme s minimem 29 týdenních hodin a s 32 týdny výuky), což znamená zhruba 343 hodin odborného výcviku. To znamená přibližně 2,8krát méně než v Německu – uvedené číslo je orientační, protože české rámcově vzdělávací programy školám přesně nestanovují, kolik času mají ve kterém ročníku praktickému vyučování věnovat.

Ve druhém a třetím ročníku se na českých odborných učilištích podíl praxe obvykle zvyšuje, na úroveň Německa ale přesto nedosáhne. Ve třeťáku se jedná průměrně o 48 procent celkové výuky, v Německu pak o 78 procent.

Výuka v Německu je přitom zpravidla organizována následujícími dvěma způsoby. Školní výuka a praxe se buď pravidelně střídají – takže učeň stráví každý týden jeden až dva dny ve třídě a tři až čtyři dny v provozu. Nebo se jedná o blokovou výuku, kdy věnuje školnímu vyučování například dva týdny v kuse a následně tři až pět týdnů naopak pouze výcviku.

Časové rozvržení vzdělávacího obsahu – shrnutí:

Nepoměr mezi podílem praxe v Česku a Německu může být dán například systémem duálního vzdělání, který v Německu na rozdíl od České republiky platí. Ve zkratce to znamená, že v Německu jsou hlavním garantem odborného vzdělání firmy, které si budoucí učně vybírají a na jejichž „půdě“ také následně probíhá odborný výcvik. Oproti tomu v ČR zajišťuje celou výuku učiliště a zapojení firem ze zákona nijak povinné není. Pokud se škola dohodne s firmou na spolupráci, dochází k tomu z její vlastní iniciativy. Lze však předpokládat, že v mnoha případech je většina praktického vyučování v tuzemsku soustředěna pouze do škol a školních dílen.

"Duální systém je určitě tím hlavním důvodem nepoměru mezi podílem praktického vyučování v ČR a Německu," souhlasí analytik TREXIMY Marcel Navrátil. Důležitá je ale i úroveň samotné praxe. "Kdyby se Němci rozhodli, že v rámci duálu stačí 50 procent ve firmě a 50 procent ve škole, a my v rámci zcela jiného systému, že stačí 50 procent teorie a 50 procent praktického vyučování ve škole, a kdyby tato školní praxe byla nějakým zázrakem stejně kvalitní jako podniková praxe, tak máme z hlediska praxe zcela srovnatelné systémy," dodává Navrátil. I tak však bude duální systém vyhrávat z pohledu hladšího přechodu učňů do zaměstnání a jejich lepšího povědomí o firemním prostředí.

Zpracovala Tereza Mynářová, TREXIMA

 

Přečtěte si další aktuality:

Kde je větší zájem o gymnázia a kde o učební obory. Přehled NÚV

Firmy, nebo škola? Kdo v Česku a Německu rozhoduje o vzdělávání učňů

Co brání spolupráci firem a učilišť? Především se ji nemá kdo věnovat

 

Napište nám

Naše produkty

Učíme firmy, jak nabírat, hodnotit a dál rozvíjet zaměstnance

Motivace 8000

Mějte přehled o všech zaměstnancích ve vašem oboru a regionu

Práce v datech

Nástroj pro řížení a rozvoj týmu v cloudu

DRIVE 8000