Požadované kompetence má jen minimum absolventů učilišť

Absolventů středních odborných učilišť, kteří by si ze školy odnesli všechny znalosti a dovednosti požadované firmami, je v České republice naprosto minimum. Nejčastěji vyhovují jen zhruba „z poloviny“.

Ukazuje to průzkum Hospodářské komory ČR a společnosti TREXIMA pro Technologickou agenturu ČR. Ten srovnává, jak jsou firmy spokojené s absolventy čtrnácti vybraných středoškolských oborů. Šetření se zúčastnili personalisté, HR manažeři či manažeři z celkem 109 podniků. Zaměstnavatelé hodnotili spokojenost s absolventy na stupnici 1 až 5 - hodnocení 1 znamená, že absolventi splňují veškeré požadavky, známka 5 naopak vypovídá o tom, že je absolventi nesplňují vůbec.

Nakolik splňují absolventi nároky zaměstnavatelů:

Jak ukazuje tabulka, s výjimkou menší části nástrojářů, chemiků operátorů a pokrývačů nedošlo v žádném oboru k tomu, že by byli zaměstnavatelé s kvalitou čerstvých absolventů bez výhrad spokojeni.

Jen pro zajímavost, například u nástrojářů byly nejvíce požadované kompetence schopnost upravovat povrchy nástrojů broušením a leštěním a ručně obrábět či zpracovávat kovové materiály. U chemiků operátorů se jedná o obsluhu a řízení technologických zařízení, přípravu chemických roztoků a surovin a řízení ovládacích panelů chemických procesů. A u pokrývačů šlo především o orientaci v technických dokumentacích pokrývačských konstrukcí.

Na druhou stranu, vyučených mladých lidí, kteří by neměli naprosto žádné požadované kompetence, je v České republice též minimum. Podle šetření pro Technologickou agenturu ČR to respondenti zmínili pouze ve čtyřech oborech.

Vede průměr

Nejčastějším případem tak je, že se znalosti a dovednosti absolventů učilišť nacházejí někde „na půli cesty“. S výjimkou oboru obráběč kovů, kde převládalo hodnocení známkou 2, byl průměr nejčastější volbou u všech vybraných oborů.

„V hodnocení oslovených podniků se odráží především jejich nespokojenost s malým podílem odborného výcviku a praxe přímo ve firmách,“ shrnuje analytik TREXIMY Marcel Navrátil. Připomíná, že na národní úrovni v Česku také chybí zákon o odborném vzdělávání, který by se mimo jiné vymezil, jakou roli mají zaměstnavatelé v systému odborného vzdělávání hrát.

„Na úrovni škol bývá někdy problém, že ne vždy tuší, kam se obor posunul a co by vlastně měly učit. A i když to třeba tuší, ne vždy to učit umí,“ myslí si také Navrátil. Nejde podle něj ale jen o odborné kompetence. „Absolventi bohužel často nemají základní pracovní návyky a sociální dovednosti, které by si jinak během podnikové praxe osvojili. A to se v hodnocení pochopitelně také odráží,“ uzavírá.

Zpracovala Tereza Mynářová, TREXIMA

 

Přečtěte si další aktuality:

Kde je větší zájem o gymnázia a kde o učební obory. Přehled NÚV

Německý učeň stráví na praxi tři hodiny ze čtyř, v Česku je to mnohem méně

Zlaté dno neláká. Jak v Česku mizí řemeslníci

 

Napište nám

Naše produkty

Učíme firmy, jak nabírat, hodnotit a dál rozvíjet zaměstnance

Motivace 8000

Mějte přehled o všech zaměstnancích ve vašem oboru a regionu

Práce v datech

Nástroj pro řížení a rozvoj týmu v cloudu

DRIVE 8000