Robotizace nevede k růstu nezaměstnanosti, ukazuje to německá praxe
Česká republika patří k zemím, kde je již v současné době velmi vysoká koncentrace průmyslových robotů. Pokud bude ČR navíc následovat v rozvoji robotizace Německo, potom se díky rostoucímu počtu průmyslových robotů změní struktura české pracovní síly. Kvůli každému robotu byla v Německu zrušena 2 pracovní místa, ale nezaměstnanost se nezvýšila. Pracovníci se totiž přesunuli do sektoru služeb. Vyplývá to z výsledků studie zpracované pro Asociaci samostatných odborů.
Čtvrtá průmyslová revoluce přináší, a pravděpodobně bude dále přinášet, netušené možnosti nejen pro ekonomiku, ale i pro celou společnost. Pozitivní změny však budou zřejmě vykoupeny řadou negativních jevů jak v ekonomické, tak sociální rovině. V souvislosti s postupující digitalizací, automatizací a robotizací se totiž stále častěji objevují obavy o další uplatnění pracovní síly, kterou v budoucnu nahradí stroje.
Digitalizace je v České republice často prezentována jako ohrožení pro téměř veškerou pracovní sílu a opomíjí se výsledky vědeckého výzkumu, které byly provedeny v zemích, které jsou v oblasti digitalizace a robotizace ve srovnání s Českou republikou mnohem dále. Jak ukazuje graf níže, Česká republika patří v současné době k zemím s velmi vysokou koncentrací robotů, a to i ve světovém srovnání. Přesto Česko výrazně zaostává za sousedním Německem, které patří nejen mezi aktivní uživatele robotů, ale i mezi jejich klíčové producenty.
Zdroj: IFR (International Federation of Robotics), zpracování TREXIMA
Kromě vysoké úrovně digitalizace a automatizace výroby stojí Německo za pozornost i z hlediska výzkumu trhu práce. V roce 2017 publikoval autorský kolektiv v čele s W. Dauthem klíčovou studii, podle níž došlo v Německu v důsledku robotizace k výrazné změně struktury pracovní síly. Kvůli zavedení 1 robota do provozu byla v Německu zrušena průměrně 2 pracovní místa. Nedošlo tím však k nárůstu nezaměstnanosti, ale k přesunu pracovní síly do sektoru služeb.
Schopní zaměstnanci ohrožení nepocítí
Německý výzkum trhu práce je na vysoké úrovni i z hlediska hodnocení dopadů globalizace. Ukazuje se totiž, že obavy ze zániku odvětví v důsledku levného importu ze zemí třetího světa jsou založeny na neúplných či omezujících teoretických předpokladech, zatímco praxe funguje jinak. W. Dauth a jeho tým jasně ukázali, že progresivní exportní odvětví (např. automobilový průmysl) jsou schopna absorbovat zaměstnance z odvětví vystavených ve zvýšené míře tlaku levného importu z Číny a střední a východní Evropy (např. textilní průmysl). Kvůli globalizaci však rostou rozdíly v odměňování mezi jednotlivými odvětvími a potažmo i jednotlivými zaměstnanci. Zároveň však v Německu dochází k selektivnímu pohybu mezi odvětvími – méně kvalifikovaní a výkonní zaměstnanci jsou z ohrožených odvětví vytlačeni, zatímco ti nejvýkonnější zůstávají i přes zvýšený tlak levného importu. U nízkokvalifikovaných pracovníků tak byl efekt importu třikrát silnější než u vysoce kvalifikovaných pracovníků. Tyto výsledky se potvrzují i v případě USA.
Všechny výsledky naznačují, že podpora nekonkurenceschopných odvětví založená na obavě z ohrožení trhu práce a možného růstu nezaměstnanosti může vycházet z nepřesných předpokladů. Trh práce může být schopen tyto změny ve střednědobém horizontu absorbovat. Zatím nám však chybí kvalitní kvantitativní výzkum, který by poskytl odpovědi na podobné otázky i v českém kontextu.
Autor: Kateřina Duspivová (TREXIMA)
Rubriky
další články z kategorie
Trh práce a vzdělání
I při volbě povolání se dá plavat proti proudu. Projekt NESTEREO přináší příběhy žen a mužů v netypických profesích
