Nesprávně zvolené středoškolské studium je špatným řešením pro všechny
Zřizovatelé škol i kariéroví poradci mají možnost získat související data a problémům předcházet.
Volili by žáci posledních ročníků středních škol stejně, pokud by se mohli na konci studia rozhodnout znovu? Z odpovědí více než 15 tisíc žáků z 224 středních škol vyplývá, že by tomu tak v řadě případů nebylo. Z výzkumů profesní orientace žáků středních škol vyplývá, že by 35 % žáků na konci studia volilo úplně jiný obor, a dalších 13 % by chtělo studovat stávající obor ale na jiné škole.
Důvodů, proč jsou žáci nespokojení, je mnoho. Příčina může být v kvalitě studované střední školy, ale chybu můžeme hledat i ve výběru nevhodného profesního směřování a následné volbě oboru už během studia na základní škole.
Z výzkumů profesní orientace žáků vyplývá, že největší vliv na výběr studované školy má dlouhodobý zájem žáků o studovaný obor. U významné části však hraje důležitou roli názor rodiny nebo vzdálenost školy od místa bydliště. To, jestli škola pořádá den otevřených dveří a dokáže potenciální žáky zaujmout, je dle odpovědí čtvrtým nejdůležitějším kritériem.
Výzkum, který je založený na odpovědích žáků základních a středních škol, přináší komplexní pohled na problematiku volby studia a povolání v detailech a vzájemných souvislostech. Žáci mimo jiné hodnotí školu, úroveň a kvalitu výuky, prostředí školy nebo rozsah praxe u zaměstnavatelů.
Do detailu můžeme jít díky rozsáhlému vzorku respondentů a komplexní metodice šetření. Můžeme se zaměřit na vybrané problémy a pomoci hledat konkrétní řešení. Jedním z příkladů je nespokojenost s nedostatečnou praxí. „Žáci, kteří odpověděli, že by dnes volili jiný obor, než na který nastoupili, by zároveň uvítali vyšší podíl odborné praxe u zaměstnavatelů během studia. Odpovídalo tak 41 % z nich, 19 % dokonce uvedlo, že na žádné odborné praxi ve firmě nebo na pracovišti nebyli. Odpovědi se v tomto ohledu dosti liší podle regionu, typu oboru nebo jeho konkrétního zaměření,“ vysvětluje specialista trhu práce David Dušánek, který výzkumy profesní orientace žáků dlouhodobě realizuje.
Většina žáků středních škol by v budoucnu chtěla být zaměstnána, někteří uvažují o podnikání, zároveň 6 % žáků uvádí, že pracovat vůbec nechce. Programátor, psycholog, lékař, učitel střední školy nebo strojní inženýr jsou nejvíce preferovaná povolání žáků středních škol. Představy o budoucím povolání se ale poměrně dost liší podle toho, jestli odpovídají chlapci nebo dívky.
V našich průzkumech zjišťujeme, jak žáci hodnotí dostupnost a kvalitu kariérového poradenství. Díky tomu lze efektivněji plánovat aktivity v této oblasti nebo vyhodnocovat jejich dopad. Za zmínku stojí fakt, že zhruba polovina středoškoláků kariérového poradce nezná. Odpovědi se však výrazně liší podle typu školy a oboru.
Pro školy a jejich zřizovatele je nezbytné odpovědět si na otázky, zda jsou žáci spokojeni s výukou a proč. Jaký obor chtějí studovat a čím je jejich rozhodnutí ovlivněno. Jestli se jim v rozhodování o studiu dostává kvalitní a dostatečné podpory nebo jestli jim nehrozí předčasný odchod ze vzdělávání.
Podívejte se, co všechno můžete zjistit z Výzkumu profesní orientace žáků. Ukázka výsledků v PowerBI je na testovacích datech.
Rubriky
další články z kategorie
Trh práce a vzdělání
I při volbě povolání se dá plavat proti proudu. Projekt NESTEREO přináší příběhy žen a mužů v netypických profesích
