Jak si žáci vybírají svou profesní budoucnost podrobně analyzuje průzkum
Podle čeho si žáci vybírají školu, obor nebo pracovní uplatnění? Jaké jsou jejich profesní ambice a priority? Jak hodnotí úroveň a kvalitu výuky a rozsah praxe u zaměstnavatelů?
Šetření profesní orientace žáků je rozsáhlý projekt, který společnost TREXIMA realizuje už od roku 2015. V rámci 33 šetření získala odpovědi od více než 100 tisíc žáků z více než 1 200 škol ve 13 krajích. Průzkum probíhá tak, že zabezpečený elektronický dotazník vyplní žáci na tabletu nebo chytrém telefonu. Specialisté z úseku trhu práce zpracují data do přehledné interaktivní analytické prezentace, která slouží zřizovatelům, kariérním poradcům, ale i přímo školám k tomu, aby realizovali kvalifikovaná rozhodnutí a hodnotili dopady zavedených opatření a aktivit.
Ve Zlínském kraji se využívá pravidelně, a o některých výsledcích veřejně (i když z pohledu žáků a škol anonymně) nyní informuje portál o vzdělávání ve Zlínském kraji zkola.cz.
Článek Zlínský kraj dlouhodobě zkoumá, co chtějí žáci dělat po škole publikovaný 22. 1. 2024 představuje základní informace o výzkumu i přehled nejoblíbenějších povolání žáků. Přináší také data o úrovni vzdělání, kterého by žáci chtěli dosáhnout.
V článku Volba střední školy a oboru: Ne vždy se vyplatí spoléhat pouze na doporučení rodiny který byl zveřejněn 29. 1. 2024 se autoři dotýkají poměrně závažného tématu, a to nespokojenosti žáků s volbou střední školy. „Významná část respondentů prvního šetření na základních školách v kraji realizovaného v roce 2019, končila své středoškolské studium v minulém školním roce. Jedná se tedy zároveň o respondenty loňského šetření na středních školách, kteří v posledním ročníku studia hodnotí mimo jiné správnost své volby školy a oboru. Jak tedy zpětně hodnotí svou volbu? Stejnou školu a obor by si nyní znovu vybrala necelá polovina dotázaných (47 %). Studium stejného oboru, ale na jiné škole by dnes volilo 13 % žáků. Zcela jiný obor by v posledním ročníku volilo 40 % žáků,“ píše se v článku. Průzkum jde do hloubky a zkoumá, kteří žáci jsou nespokojení, jaké jsou jejich společné znaky, zajímá se motivaci spokojených a poskytuje data potřebná pro řešení.
