Nizozemci mají systém age managementu propracovaný, měli bychom se jimi inspirovat
V zahraničí, a to především v zemích západní Evropy a Skandinávii, je index pracovní schopnosti (WAI) běžně užívaným nástrojem a podkladem pro řadu systémových opatření. U nás národní podpora zatím chybí. Proč je metoda v řadě zemí používaná, pro koho je užitečná a k jakým opatřením může vést? Na to odpovídal vedoucí analytického týmu TREXIMY, Jan Šulák.
Co je Work Ability Index (WAI) a proč je důležitý?
Work Ability Index je nástrojem pro měření pracovní schopnosti zaměstnanců. Je to mezinárodně uznávaná certifikovaná dotazníková metoda, pomocí které lze zjistit, jaká je pracovní schopnost daného zaměstnance. Jednotlivec sám pak dostane k dispozici výsledky svého dotazníku a možnost konzultovat je s expertem v oblasti age managementu. Šetření je však výhodné i pro zaměstnavatele, kteří dostávají souhrnné údaje o svojí firmě či organizaci spolu s vyhodnocením pracovní schopnosti na pracovišti. Na základě těchto informací mohou upravit podmínky práce tak, aby se zaměstnanci cítili spokojeněji a pracovali efektivněji.
WAI je široce využívaným nástrojem pro zhodnocení pracovní schopnosti, zejména v zemích západní Evropy a Skandinávii, ale i v dalších částech světa. O tom svědčí, že certifikovaný dotazník byl přeložen již do 27 jazyků.
Můžete uvést příklady ze zemí, které úspěšně zavedly národní strategii využívající Work Ability Index k podpoře pracovní schopnosti občanů?
V zahraničí se tento nástroj využívá mnoho let. Opatření, implementovaná na základě dat WAI (na úrovni jednotlivce, firmy i národní úrovni) přinášejí pozitivní dopad na pracovní schopnost zaměstnanců. Porovnali jsme data za stejné skupiny pracovníků z ČR a Nizozemska a je potřeba říct, že v některých skupinách je rozdíl o desítky procent horší v neprospěch Česka, kde se WAI dosud příliš nevyužívá. Právě Nizozemci mají sytém age managementu jeden z nejvíce propracovaných. WAI jim umožňuje vytipovat nejohroženější skupiny zaměstnanců a při tvorbě opatření se soustředit přímo na ně.
Dalšími pozitivními příklady jsou Německo, Rakousko, Finsko, Portugalsko, Velká Británie, Jižní Korea a řada dalších. V iniciativě podpory pracovní schopnosti jsou dále než my i Slováci, kteří mají nástroj WAI uveden jako základní zdroj informací pro národní politiku aktivního stárnutí. Na Slovensku však schází potřebná technická infrastruktura pro zajištění šetření, především národní databáze, kterou však již v Česku máme a dobře se osvědčila u dvou prvních větších etap zjišťování pracovní schopnosti zaměstnanců. Co nám však stále chybí, je širší národní podpora těchto iniciativ.
Proč bychom se měli zabývat Work Ability Indexem na národní úrovni a jaké výhody to může mít pro naši pracovní sílu a ekonomiku?
Změna demografické struktury České republiky, která se projevuje stárnutím obyvatelstva, má dopad i na pracovní trh. Jednou z klíčových otázek, která se v této souvislosti řeší, je stanovení optimálního věku odchodu do penze. Hlavním posláním age managementu je udržet a zlepšovat pracovní schopnost zaměstnanců, což velmi úzce souvisí mimo jiné právě s odchodem do důchodu. Cílem je, aby pracovní schopnost člověka byla dobrá, nebo ještě lépe vynikající v průběhu celého pracovního života a z odchodu do důchodu se pro zaměstnance nestal zlom, ale byl to proces. Odchodem do penze člověk často ztratí ze dne na den kontakt s prací, kolegy, denním režimem apod. Pokud je zaměstnanec schopen a ochoten pracovat i po dosažení důchodového věku, ať už na plný nebo částečný úvazek, přináší to výhody (vyšší příjem, sociální kontakty…) nejen pro něho samotného, ale i pro celou společnost v podobě vyšších daňových příjmů. S takovým zaměstnancem bývá spokojen i zaměstnavatel, který může čerpat z jeho loajality a dlouholetých zkušeností. Tito zaměstnanci zpravidla mají i dobré zdravotní dispozice.
Dotazník WAI, resp. databáze, která shromažďuje data o pracovní schopnosti, může být proto užitečným nástrojem pro formulaci opatření v oblasti politiky odchodu do důchodu ale i dalších národních strategií.
Jakým způsobem jsou data a osobní údaje účastníků průzkumu chráněny?
Data jsou velmi dobře chráněna před únikem a zneužitím. Přístup k databázi a individuálním údajům mají pouze pověření pracovníci zpracovatelů dat. Jejich přihlašování je zajištěno dvoufázovým ověřováním a data jsou navíc šifrována speciálními nástroji. Údaje pro statistické účely jsou důsledně anonymizovány. Individuální data se tak nemohou dostat do rukou nepovolaných osob nebo zaměstnavatelů, kteří, jak jsem zmínil, dostávají pouze podrobnou zprávu za celé pracoviště, nikoli za jednotlivce. Tato zpráva je pro ně dostačující k provádění příslušných opatření.
Jaká konkrétní opatření mohou být provedena na základě výsledků Work Ability Indexu k podpoře zdraví a schopnosti občanů účastnit se pracovního života?
Opatření je celá řada. Na úrovni konkrétních zaměstnanců se ukázalo, že například u zaměstnanců zpracovatelského průmyslu je potřeba zajišťovat lepší ergonomii na pracovišti, neboť téměř 30 % respondentů uvedlo jako omezení onemocnění pohybového a opěrného aparátu. Řada z nich také zmiňovala, že musí často zmírňovat pracovní tempo právě z tohoto důvodu. Stejně jako odvětrávání výrobních místností, snižování prašnosti apod. To vše nad rámec standardních BOZP opatření. Opatření pro firmy jsou specifická podle zaměření zaměstnavatele.
Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat i psychickým aspektům práce. Psychická zátěž patří mezi typická rizika spojená s prací ve zdravotní a sociální péči. Z měření WAI vyplynulo, že psychickým onemocněním podle vlastního názoru trpí přes 14 % respondentů, což byla druhá nejčastější sebediagnóza zachycená při měření WAI v odvětví zdravotní a sociální péče, avšak lékařsky podchycená pouze v polovině případů.
Z těchto příkladů plyne, že databáze WAI je velmi cenným zdrojem informací pro zaměstnance samotné, zaměstnavatele i stát. Pro stát je vhodné inspirovat se zkušenostmi ze Slovenska a využívat WAI jako zdroj informací pro tvorbu národní strategie aktivního stárnutí, prevence rizik a snižování pracovních úrazů.
Jaká je role spolupráce mezi vládními institucemi, akademickým sektorem, neziskovými organizacemi a průmyslovými partnery při implementaci této strategie?
Spolupráce byla v tomto směru dobrá, především pokud jde o garanta měření a realizace studií WAI – Svaz průmyslu a dopravy a realizátory měření a zpracování WAI, kterými jsou TREXIMA, spol. s r. o. a Age Management, z. s. Nelze opomenout ani Ministerstvo práce a sociálních věcí, které na první dvě etapy WAI poskytlo prostředky jako součást politiky BOZP. Nicméně aby bylo možné ve zlepšování pracovní schopnosti zaměstnanců pokračovat, je nutno na tuto iniciativu a vykonanou práci navázat. Infrastrukturu, databáze, metodiku a schopné analytiky i konzultanty na to máme. Aby bylo možné komplexně zhodnotit pracovní schopnost v celé ČR, musíme WAI měřit kontinuálně a dlouhodobě, a to například na platformě reprezentativního vzorku zaměstnanců, nejlépe však u všech. Ideálně jako národní statistické šetření, například pod záštitou MPSV.
Pokud se jedná o sektor akademický, pracovní schopnost je pro něj důležitým výzkumným tématem. Existuje spousta vědeckých prací a článků na toto téma, více je pochopitelně zahraničních. V ČR je však již obhájena řada závěrečných prací studentů bakalářského i magisterského studia, a dokonce také první doktorská disertační práce i další výzkumy s využitím WAI.
Při měření WAI je důležitá zejména ochota a to, jak zaměstnanců zúčastnit se tohoto šetření, tak také zaměstnavatelů, kteří účast svým zaměstnancům umožní. V praxi jsme se setkali především s pozitivním přístupem zaměstnavatelů, i když někteří účast nakonec odmítli. Těch však bylo minimum.
