Jaký má vliv kolektivní vyjednávání na postavení zaměstnanců na českém trhu práce?

29. 03. 2022 / Mzdy a pracovní doba

Ve vyspělých zemích se vlivem rostoucí digitalizace a automatizace mění pracovní podmínky zaměstnanců. Vliv kolektivního vyjednávání a opatření z nich vyplývající mohou rozdílně ovlivňovat charakter práce zaměstnanců napříč jednotlivými skupinami.

Tomuto tématu se věnoval průzkum mezi zaměstnanci, který proběhl v rámci projektu Asociace samostatných odborů ČR a jehož cílem bylo získat aktuální informace o vlivu kolektivního vyjednávání v oblasti zabezpečování pracovních podmínek na jednotlivé skupiny zaměstnanců v ČR. Průzkum se zaměřil zejména na otázky týkající se spokojenosti zaměstnanců s výsledky kolektivního vyjednávání, možnosti zaměstnanců zapojit se do kolektivního vyjednávání či uplatňování různých forem flexibilní pracovní doby.

Zaměstnanci jsou s výsledky kolektivního vyjednávání převážně spokojeni.

Z výsledků průzkumu vyplynulo, že co se týče hodnocení spokojenosti s výsledky kolektivního vyjednávání, převažuje u zaměstnanců spokojenost nad nespokojeností. Z celkem patnácti hodnocených oblastí jsou respondenti nejvíce spokojeni s délkou pracovní doby a také s podporou zdraví a bezpečnosti na pracovišti, kde kladně odpověděly až tři čtvrtiny respondentů.

Nespokojenost se týká růstu mezd a nedostatečné prevence vůči pracovnímu stresu.

Naopak nejvyšší míra nespokojenosti vládne v oblasti růstu mezd (44 % z dotázaných) a prevence proti pracovnímu stresu (38 % respondentů).

V rámci studie bylo dále zjištěno, že nejčastějším způsobem zapojení dotazovaných zaměstnanců do kolektivního vyjednávání je předání podnětů zástupcům odborové organizace, čehož využívá 59 % respondentů.

Celých 95 % dotazovaných vyjádřilo názor, že kolektivní vyjednávání by se mělo snažit chránit co největší počet zaměstnanců v ČR. Dalším významným zjištěním jsou odpovědi na dotaz, kým by se mělo primárně zabývat kolektivní vyjednávání? Přibližně tři čtvrtiny respondentů souhlasí s tím, že by se mělo věnovat nízko-výdělkovým zaměstnancům, zaměstnancům na 60 let a manuálním pracovníkům. Oproti tomu pouze necelá jedna třetina respondentů souhlasí s tvrzením, že by se kolektivní vyjednávání mělo zabývat manažery.

Pružnou pracovní dobu může využít téměř polovina zaměstnanců, práci z domova pak více než čtvrtina.

Samostatnou kapitolu v rámci hodnocení tvoří flexibilní formy práce. Zatímco pružná pracovní doba a práce z domova jsou již celkem hojně využívány, ostatní formy jsou využívány méně. Patří mezi ně například sdílení pracovního místa, zkrácený úvazek nebo práce bez stálého místa výkonu. Respondenti samotní nejvíce projevili zájem o práci z domu (44 %) a pružnou pracovní dobu (40 %). Zde je ovšem potřeba si uvědomit, že flexibilní formy práce jsou specifické tím, že vzhledem k povaze různých odvětví i profesí je nelze vždy v dostatečné míře využít.

Kompletní výsledky průzkumu, který realizovala společnost TREXIMA, naleznete zde.