5 otázek, na které se při pohovoru rozhodně neptejte
Hledáte nového člena týmu a konečně se vám snad povedlo najít vhodného kandidáta. Může se však stát, že špatně volené otázky při osobním pohovoru ho od nástupu do vaší firmy odradí. Nabízíme vám proto přehled pěti otázek, na které se nejen podle zákona nesmíte u pohovoru zeptat.
1) Máte děti a plánujete je mít?
Je pochopitelné, že zejména u potenciálních zaměstnankyň může budoucího zaměstnavatele trápit otázka, zda se žena nechystá brzy otěhotnět. Pro zaměstnavatele to znamená hledání nového zaměstnance, předávání agendy a další komplikace. Ovšem pode zákona se na tuto otázku nesmíte zeptat, a navíc lze považovat za neprofesionální vyptávat se při pracovním kontaktu na osobní život.
2) Jaký je váš rodinný stav? Jste vdaná/ženatý?
Při této otázce platí to stejné jako v případě dotazu na děti, a navíc rodinný stav nemá žádný vliv na pracovní výkon a nesouvisí se schopnostmi uchazeče danou práci vykonávat. Na rodinný stav se neptejte a stejně tak zapomeňte na to, že byste se uchazeče o práci zeptali na jeho sexuální orientaci. To by bylo skutečně přes čáru.
3) Kolik je vám let?
Tato otázka sice může mít důvodné opodstatnění s ohledem na výkon konkrétní práce, současně otázka věku může být důležitá pro fungování pracovního kolektivu, například pokud máte ve firmě opravdu mladý kolektiv, ale podle zákona se opět jedná o diskriminační otázku. Vy jako zaměstnavatel byste neměl potenciálního zaměstnance vybírat podle věku, ale podle pracovních zkušenostní relevantních pro hledanou pozici.
4) Věříte v Boha?
Víra v Boha či jiné náboženské vyznání je naprosto osobní a pro řadu lidí velmi citlivá věc. Podle zákona se opět jedná o diskriminační otázku a skutečnost, jestli váš budoucí zaměstnanec chodí v neděli do kostela, jeho práci skutečně neovlivní.
5) Koho volíte a jste aktivní v politice?
Stejně jako náboženské vyznání, tak politické názory a případná příslušnost k nějaké politické straně, jsou ryze osobního charakteru. Samozřejmě jsou obory, například určité práce ve státní správě, kde se osobní aktivity zaměstnance mohou do výkonu práce negativně promítat, ale jedná se spíše o ojedinělé případy a například extremistické tendence budoucího zaměstnance můžete odhalit pre-screeningem na internetu a sociálních sítích.
Problematiku diskriminace zaměstnanců upravují zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, hlava 4, § 16-17, a zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
Přejeme vám mnoho úspěšných pohovorů, které budou příjemné pro obě strany.
