Posouzení úrovně pracovní schopnosti pomocí WAI pomáhá zaměstnavatelům i zaměstnancům
Projekt měření pracovní schopnosti zaměstnanců v České republice pomocí metody Work Ability Index (WAI) prezentoval nedávno Jan Šulák z TREXIMY na mezinárodní konferenci (eng)aging!/ ne(stárneme)!
Věnoval se převážně metodice, výsledkům a systémovým doporučením na národní úrovni, ale dotkl se i přínosů pro zaměstnavatele a zaměstnance. Na projektu se podílela TREXIMA jako realizátor zodpovědný za sběr dat, vytvoření databáze a statistické zpracování dat. Metodickou část a zpětnou vazbu zaměstnancům i zaměstnavatelům zajišťovala organizace Age Management z. s.
„Jednalo se o projekt měření pracovní schopnosti zaměstnanců v České republice pomocí metody Work Ability Index, jehož základním konceptem je hledat optimální pracovní schopnost po dobu celého pracovního života zaměstnance,“ vysvětlil Jan Šulák. Metodika vychází z toho, že zaměstnanec dokáže sám nejlépe vysvětlit, jak se cítí a co ovlivňuje jeho výkon a pracovní schopnost. S WAI se běžně pracuje v zahraničí. V České republice je význam metody zatím nedoceněný.
„Cílem projektu bylo získat tolik náměrů, aby data byla reprezentativní pro tři vybraná odvětví v České republice,“ shrnuje Šulák základní účel projektu. „Po samotném sběru dat je poskytována zpětná vazba všem zapojeným zaměstnavatelům i konkrétním zaměstnancům, kteří si o to požádají,“ doplňuje Šulák k výzkumu. Z pohledu zaměstnance jsou data anonymní, zaměstnavatel je dostane v agregované podobě zpracované z různých úhlů pohledu.
„Cílem bylo získat tři tisíce dotazníků, nakonec se nám podařilo shromáždit téměř čtyři tisíce a o zpětnou vazbu si požádalo 1252 osob, tj. zhruba 32 % respondentů,“ upřesňuje k jednotlivcům. „Při hodnocení jsme předpokládali, že o zpětnou vazbu budou žádat spíše ti, kteří mají horší pracovní schopnost, ale bylo to přesně naopak. Pracovníci, kteří měli dobrou nebo vynikající pracovní schopnost, měli zájem o to, aby jim specialista v oblasti age managementu poradil, jak si pracovní schopnost ještě lépe udržet nebo jak si ji zlepšovat,“ zhodnotil Šulák.
Doporučení, která projekt v souhrnu přinesl pro zaměstnavatele a zaměstnance vychází zejména ze základního patra modelu, tedy základního předpokladu, že pro pracovní schopnost je klíčové zdraví a funkční kapacita. „Zaměstnavatelé by měli podporovat zdravý životní styl vhodně zvolenými benefity, podporou zdravého stravování, pohybových aktivit a preventivních programů,“ uvedl Šulák některá doporučení. „Důležité je také pravidelně monitorovat vnímání pracovního klimatu, a v podstatě podporovat to, aby se zaměstnanec v práci cítil v pohodě. A samozřejmě u zaměstnanců je důležité celoživotní učení, je to klíčový faktor k získávání kompetencí. Pokud zaměstnanec nebude mít nové kompetence, nebude znát nové technologie, tak jeho pracovní schopnost bude klesat,“ doplnil Šulák.
Rubriky
další články z kategorie
Rozvoj lidských zdrojů
6 HR webinářů, které šetří váš čas
