Lhůta k nápravě nerovnosti v odměňování může být pro některé firmy hraniční, říká poradkyně. Radí, jak se připravit

18. 02. 2025 / Mzdy a pracovní doba

Na první pohled se může zdát, že evropská směrnice o transparentním a rovném odměňování zatím české firmy trápit nemusí. Některé se nechaly datem 7. 6. 2027 ukolébat. Jenže toto datum je tím nejzazším termínem, kdy budou muset firmy se 150 zaměstnanci reportovat. Když kroky, které k reportu vedou, rozdělíte, zjistíte, že tolik času zase není. A budíček by to nemusel být příjemný.  Problematiku rovného a transparentního odměňování nedávno rozebrala v HR on-line kávě Svazu personalistů ČR poradkyně Treximy Michaela Studená. Jak se dotkne směrnice českých firem, na co se mohou připravit a kde je potřeba vyčkat úpravy v české legislativě?     

Dotkne se evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování českých firem?

Určitým způsobem ano. V oblasti rovného odměňování má směrnice za cíl zamezit příjmové genderové diskriminaci a zajistit zaměstnancům právo na stejnou odměnu a stejné zacházení, pokud vykonávají práci stejné hodnoty. Pro nás v ČR to není novinka, stejný princip máme už dlouhá léta zakotven v § 110zákoníku práce. Co ale nové je, je povinnost pro zaměstnavatele s více jak 100 zaměstnanci podávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů. Poprvé budou takto reportovat zaměstnavatelé s více jak 150 zaměstnanci nejpozději 7. 6. 2027.

To je docela dlouhá doba, proč bych měli tuto povinnost řešit tak dlouho dopředu?

Zpráva o rozdílech v odměňování se sice bude podávat až v roce 2027, ale bude vycházet z dat roku 2026. Měli bychom mít tedy už příští rok nastaveny naše mzdové systémy správně – transparentně, nediskriminačně, s dodržením zásady stejné odměny za práci stejné hodnot, a tak, aby byl rozdíl v odměňování žen a mužů, tzv. GPG, co nejnižší.

Znají obvykle manažeři výši GPG ve své firmě?

Většina našich klientů hodnotu Gender Pay Gap zná, protože výpočet rozdílu v odměňování žen a mužů je volitelnou částí našich mzdových srovnání – mzdových benchmarkingů, ve kterém zjišťujeme neočištěný Gender Pay Gap, a to až na úroveň jednotlivých pracovních pozic. Zaměstnavatel si tak dokáže udělat představu, kde mu vznikají problémy. Firmy však budou muset již za rok 2026 reportovat údaje vycházející z tzv. očištěného GPG, u kterého jde nejen o příjem od zaměstnavatele, ale zohledňují se také další genderově neutrální charakteristiky (zkušenosti, vzdělání apod.). Do auditů mzdových systémů jsme proto zařadili novou část – „Gender Pay Gap report“ s informacemi požadovanými směrnicí 2023/970. Ten bývá našimi klienty často objednáván i samostatně, protože jim šetří čas s přípravou dat a s posouzením charakteristik pracovních pozic.

Jak to vypadá s transpozicí směrnice?

Směrnice dává rámec, v jakém se členské státy mohou pohybovat, je ale na nich, aby určily přesné podmínky naplňování směrnice. U nás sice dochází v souladu s Akčním plánem rovného odměňování žen a mužů ČR 2023–2026 k drobným krokům (v připravované novele zákoníku práce se například objevuje zákaz tzv. doložek mlčenlivosti, kterými se zaměstnaní zavazují k mlčenlivosti o své mzdě), většina termínů však spadá až do roku 2026. Takže si bohužel budeme muset počkat.

Mohou se tedy firmy nějak připravit, když neznají přesné podmínky?

Určitě, a dokonce je to i nutné. Směrnice totiž uvádí, že pokud bude zjištěn v odměňování žen a mužů rozdíl vyšší než 5 % a nebude možné jej odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, musí tento stav zaměstnavatel napravit do 6 měsíců. Protože se oblasti odměňování dlouhodobě věnujeme, víme, že takováto lhůta je pro změnu mzdového systému hraniční. Základním principem rovného odměňování je stejná odměna za práci stejné hodnoty – zaměstnavatelé se tedy mohou připravit a vyhodnotit si v rámci své firmy, které práce jim stejnou hodnotu přinášejí. K tomu mohou zaměstnavatelé využít náš softwarový nástroj HR Drive, případně pro klienty provádíme analytické hodnocení prací externě.