Minimální mzda roste, v Česku však chybí jasná pravidla pro její stanovování

Česká minimální mzda se od 1. ledna 2022 zvýšila na 16 200 Kč. Jednoznačný způsob navyšování minimální mzdy však není v českém prostředí stanoven, a pohledy na výši minimální mzdy se nejen mezi odborníky rozcházejí. Jak se můžeme v nastavování legislativního rámce pro stanovení minimální mzdy inspirovat v zahraničí?  

Ze studie, kterou společnost TREXIMA zpracovala pro Svaz průmyslu a dopravy ČR, vyplývá, že minimální mzda v České republice v období 2013 až 2020 rostla rychleji (průměrně o 7,8 % meziročně) než medián hrubé měsíční mzdy (5,3 %). Podíl zaměstnanců na minimální mzdě v roce 2020 odpovídá přibližně 139 tisícům a v kvantitativním srovnání s ostatními evropskými zeměmi je v Česku spíše nízká úroveň minimální mzdy. A to i přes její výrazné zvyšování v posledních letech.

Česku chybí legislativní rámec pro nastavování minimální mzdy

Česká republika se však v porovnání s ostatními vyspělými státy vymyká také v procesu nastavování minimální mzdy. „V českém prostředí chybí podrobně legislativně určený mechanismus i harmonogram, který by vymezoval jasná pravidla jejího stanovování. Většina vyspělých zemí má přitom tyto procesy ze zákona nastaveny, což umožňuje přesné, a především předvídatelné, nastavení minimální mzdy na následující období,“ říká Ing. Pavel Mrázek, který je ředitelem úseku Statistiky ve společnosti TREXIMA.

Konkrétní způsoby nastavování výše minimální mzdy se v jednotlivých zemích liší. Například výběrem indikátorů vývoje ekonomiky, na které se nastavení minimální mzdy váže nebo mírou využití metody indexace v procesu nastavení. Procedura nastavení minimální mzdy bývá často závislá na více kritériích a parametrech a součástí procesu jejího nastavení bývá také expertní komise, která má za úkol navrhovat změny minimální mzdy, hodnotit její dopady na trh práce i pravidelně reportovat vládě či sociálním partnerům.

Inspirovat se můžeme na Slovensku

Český zákoník práce však upravuje proces nastavení minimální mzdy pouze částečně. Není dáno, jakým způsobem má proces nastavení minimální mzdy probíhat, což poznamenává celý proces jejího stanovení. „Inspirací v oblasti nastavení minimální mzdy by nám mohlo být mimo jiné Slovensko. Podle zákona o minimální mzdě se musí zástupci slovenských zaměstnavatelů a zaměstnanců dohodnout do 31. 8. každého roku na sumě minimální mzdy na následující kalendářní rok. A zákon rovněž upravuje postup v případě nedohody,“ doplňuje Mrázek.

Praxe z ostatních zemí také ukazuje, že jedním z nejúčinnějších nástrojů pro stanovení minimální mzdy je vyjednávání sociálních partnerů. Jenže pro takové vyjednávání chybí v ČR přesná pravidla. „Z naší studie vyplývá, že pro efektivnější vyjednávání je nanejvýš vhodné nastavit pravidla včetně harmonogramu vyjednávání k vytvoření procesu stanovení minimální mzdy a tento legislativně ukotvit. Pravidla by měla stanovit etapy pro jednotlivá stadia vyjednávání, dát možnost ukončit jednání po dohodě stran a určit okolnosti pro vládní rozhodnutí v případě nedohody,“ uzavírá Mrázek. Výsledkem pro český trh práce by potom bylo zajištění lépe předvídatelného a transparentnějšího procesu zvyšování minimální mzdy.

Text celé studie naleznete zde.

Rubriky

• Mzdy a pracovní doba

další články z kategorie

Mzdy a pracovní doba

Medián mzdy za rok 2023 dle odvětví má svého „skokana roku“. A jak se mění váš obor?

Výdělky ze mzdové sféry se přibližují k platové. Jak se změnily v roce 2023?