Téměř 120 tisíc žáků základních škol podalo přihlášku na střední školy. Své volby na konci studia lituje téměř polovina středoškoláků
Žáci základních škol se museli do 1. března rozhodnout, jakým směrem se bude jejich další vzdělávání a profesní budoucnost ubírat. Přihlášky na střední školy letošní deváťáci už podali. Jde o jedno ze zásadních životních rozhodnutí, které ovlivňuje mnoho faktorů. Volby oboru přitom nakonec lituje 35 % žáků posledních ročníků středních škol. Dalších 13 % by obor sice znovu studovalo, ale na jiné škole. Vyplývá to z výzkumů profesní orientace žáků napříč kraji ČR.
„Žáků se ptáme, jestli by zvolili stejnou školu a stejný obor, pokud by se dnes, po třech nebo čtyřech letech studia, měli rozhodnout znovu,“ vysvětluje specialista trhu práce David Dušánek. Z odpovědí více než 15 tisíc žáků z 224 středních škol vyplývá, že 13 % z nich by u oboru zůstalo, ale zvolilo by studium na jiné škole, 35 % žáků by volilo úplně jiný obor. Pro jiný obor by se rozhodli především žáci posledních ročníků učebních oborů, 42 % z nich uvedlo, že by se rozhodlo pro jinou přípravu na budoucí povolání. Žáci odborných maturitních oborů litují své volby ve 37 %. Nejspokojenější jsou s volbou oboru studenti gymnázií. Přesto i mezi gymnazisty je 22 % těch, kteří by si studium gymnázia znovu nevybrali.
Rozhoduje zájem, rodiče i to, jestli škola pořádá den otevřených dveří
Z průzkumů společnosti TREXIMA vyplývá, že největší vliv na výběr studované školy má dlouhodobý zájem žáků o studovaný obor. U významné části však hraje důležitou roli názor rodiny nebo vzdálenost školy od místa bydliště. To, jestli škola pořádá den otevřených dveří a dokáže potenciální žáky zaujmout, je dle odpovědí čtvrtým nejdůležitějším kritériem.
Žákům, kteří by volili jiný obor, chybí zájem i praxe
„Pokud se na výsledky díváme podle oborové struktury, existují oblasti, kde volby oboru lituje minimum žáků. K těm patří např. pedagogika, učitelství a sociální péče nebo veterinářství a veterinární prevence. Naopak nespokojenost se studovaným oborem je vyšší u těch, kteří studují obory ze skupiny obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus. Více než polovina žáků v této skupině by dnes již stejný obor nevolila,“ doplňuje Dušánek.
Jedním z důvodů nespokojenosti je např. nedostatečná nebo nekvalitní odborná praxe u zaměstnavatelů. Žáci, kteří odpověděli, že by dnes volili jiný obor, než na který nastoupili, by uvítali vyšší podíl této formy odborné praxe během studia. Odpovídalo tak 41 % z nich, 19 % dokonce uvedlo, že na žádné odborné praxi ve firmě nebo na pracovišti nebyli.
Přesto i nespokojení žáci školu obvykle dokončí. Důvodem je ve většině případů fakt, že mají ve škole kamarády, vědí, že by rodiče změnu nedovolili. Často ale také nevědí, jak postupovat při změně školy nebo oboru. Nedostatek informací o tom, jak školu změnit, je důvodem k jejímu dokončení pro 10 % středoškoláků nespokojených s vybraným oborem. „Právě na tuto skupinu by se mělo významněji zaměřit kariérové poradenství. Pokud by tito žáci zvolili vhodnější obor, významně by se pak ušetřil jejich čas a veřejné prostředky při případné rekvalifikaci nebo komplexnější změně vzdělání,“ vysvětluje Dušánek.
„Nesprávně zvolená střední škola nebo obor jsou totiž špatným řešením pro všechny, nejen pro dítě a jeho rodinu, ale i pro zřizovatele škol, především kraje a města, a nakonec i pro stát a jeho instituce,“ upozorňuje David Dušánek, který se výzkumům profesní orientace žáků dlouhodobě věnuje.
Rubriky
další články z kategorie
Trh práce a vzdělání
I při volbě povolání se dá plavat proti proudu. Projekt NESTEREO přináší příběhy žen a mužů v netypických profesích
