Třetina žáků českých středních škol by si vybrala ke studiu jiný obor, mezi studenty učilišť je to více než polovina
Téměř třetina českých žáků v posledním ročníku střední školy uvádí, že by si zpětně vybrala ke studiu zcela jiný studijní obor. Nejspokojenější jsou se svou volbou školy žáci gymnázií. Mezi žáky učilišť by jiný studijní obor naopak volilo 52 % žáků. Vychází to z průzkumu mezi 5 tisíci českými žáky na 150 středních školách, který realizovala společnost TREXIMA.
Zcela jiný studijní obor by si vybralo 30 % českých žáků, což je přes 1500 dotazovaných ze zkoumaného vzorku. Dalších 12 % žáků by sice vybralo stejný obor, ale studovat by jej chtěli na jiné škole. Nejčastěji jsou s volbou studia spokojeni žáci gymnázií (72 %) a nejméně spokojeni jsou žáci studující učební obory (51 %). „Více než polovina žáků učebních oborů nespokojených se svým výběrem je dle mého názoru alarmující. Školy, kraje a instituce zaměřené na kariérní poradenství by se měly na tuto část žáků zaměřit, protože v jejich případě je velká pravděpodobnost, že budou mít problém s uplatněním na trhu práce a během své kariéry budou potřebovat rekvalifikaci,“ říká Mgr. David Dušánek, který je konzultantem trhu práce ve společnosti TREXIMA a spoluautorem a realizátorem výzkumu profesní orientace mezi českými žáky.
Žákům se nelíbí přístup učitelů, nedostatečná příprava na praxi nebo obsah a forma výuky
Zajímavý je také pohled na důvody, které žáky k nespokojenosti s vybranými studijními obory vedou. Žáci, kteří by si zvolili jiný obor studia, jako nejčastější negativa studované školy uvádí přístup učitelů a jejich výukové metody, nedostatečnou přípravu na praxi nebo další studium, špatnou organizaci výuky nebo praxe, samotný obsah nebo formu výuky. Žáci také uvádějí jako důvod nespokojenosti se školou její náročnost. To nutně nesouvisí s kvalitou školy, ale spíše se schopnostmi žáků. „Výsledky našeho výzkumu ukazují, že žáci reflektují kvalitu studovaných škol, která je u některých škol zřejmě nižší, než žáci při výběru školy očekávali. Může se tak jednat o impulz pro provozovatele škol, aby výuku učebních oborů modernizovali a pro žáky zatraktivnili,“ doplňuje Dušánek.
Z hlediska profesních očekávání žáci, kteří litují svého výběru studijního oboru, častěji uvádějí, že by v budoucnu raději podnikali nebo odcestovali za prací do zahraničí, případně nepracovali vůbec než žáci spokojení se svým oborem. Při výběru budoucího povolání je pro ně důležitý hlavně výdělek a materiální benefity, nikoli smysl práce nebo další profesní rozvoj, jako je tomu u žáků spokojených se svou studijní volbou.
Za nespokojeností je také nedostatek a kvalita informací o studiu a kariérních možnostech
„Třetina žáků nespokojená s výběrem oboru častěji uvádí, že pro rozhodování při výběru školy nebo budoucího povolání neměla dostatek kvalitních informací. Dalším uváděným faktorem je nedostatečná podpora od rodičů nebo školy. Žáci, kteří nedokázali při podávání přihlášek na střední školy získat dostatek informací, ať už vlastními silami, nebo s podporou rodičů či školy, jsou se svou volbou logicky více nespokojeni, protože pravděpodobně zvolili školu nebo obor, které nenaplnily jejich očekávání,“ interpretuje získaná data Dušánek.
Žáci nespokojení s výběrem oboru studia také častěji vnímají ekonomickou situaci rodiny, ze které pocházejí, jako horší. Vzdělání rodičů těchto žáků je spíše nižší nebo žáci často uvádějí, že vzdělání rodičů vůbec neznají. Tito žáci také častěji uvádí, že hlavním důvodem výběru studované školy byla její blízkost k místu bydliště a velkou roli v rozhodování hráli právě rodiče.