Více než třetina žáků není na konci studia spokojena s volbou střední školy, kraje spolu se školami a firmami hledají řešení

29. 01. 2025 / Trh práce a vzdělání

V první polovině února budou žáci devátých tříd podávat přihlášky na střední školy. Jedná se o významný krok, který ovlivní jejich budoucnost, a nejen tu profesní. Přitom více než třetina žáků středních škol lituje na konci studia své volby a uvádí, že by si aktuálně vybrali jiný obor nebo práci v úplně jiné oblasti. Toto znepokojivé zjištění již několik let vychází z výsledků šetření profesní orientace žáků středních škol, které realizuje společnost TREXIMA v různých krajích ČR. 

Velmi významnou roli při výběru střední školy a oboru hrají rodiče. „Více než dvě třetiny žáků se radí o volbě střední školy s matkou. Třetina žáků pak uvádí, že právě rodiče mají rozhodující vliv na výběr střední školy a oboru,“ uvádí David Dušánek z poradenské společnosti Trexima. Téměř třetina žáků si přitom stěžuje na nedostatek nebo kvalitu informací potřebných pro kariérové rozhodování. „Z dat vidíme, že některé regiony a školy fungují v této oblasti skvěle, jinde je situace o dost smutnější,“ doplňuje Dušánek. 

V některých krajích na tuto situaci již reagují a podporují dlouhodobě rozvoj služeb kariérového poradenství, jejich systematizaci a dostupnost. Základem úspěchu je vždy spolupráce všech zainteresovaných subjektů, tedy škol, zaměstnavatelů, veřejné správy a poskytovatelů kariérového poradenství. A také zaměření nejen na žáky a studenty, ale i na jejich rodiče. Takto komplexní systém se rozvíjí ve Zlínském kraji. Aktuálním příkladem může být iniciativa, která se snaží vrátit prestiž strojírenským profesím ve Zlínském kraji. V tradičně průmyslovém kraji začínají firmy pociťovat významný nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což v konečném důsledku může vést k ekonomickému propadu regionu. „Musíme dětem i jejich rodičům ukázat, že technické obory, jako je strojírenství, mají budoucnost a mohou nabídnout nejen zajímavou práci, ale také stabilní a dobře ohodnocenou kariéru. Nová iniciativa propojuje školy a firmy, což je klíčový krok. Díky tomu studenti a studentky uvidí, že jejich vzdělání má jasnou návaznost na praxi a že regionální firmy mají o mladé odborníky zájem,“ říká radní pro školství Jindra Mikuláštíková. Firmy, kraj a odborné školy podnikají sérii aktivit, které mají uvést na pravou míru dosud panující mýty o práci v moderních strojírenských provozech a přilákat zájemce o studium a práci v těchto oblastech. „Na začátku jsme identifikovali a analyzovali různé zdroje dat, která budeme v jednotlivých fázích dále využívat pro evaluaci úspěšnosti naší aktivity. Jedním z významných zdrojů jsou a budou pro nás také data o profesní orientaci žáků základních a středních škol v našem kraji,“ doplňuje zástupce iniciativy a ředitel odborné školy Rostislav Šmíd. 

V Jihomoravském kraji vznikla v loňském roce platforma pro podporu technických a přírodovědných oborů (STEM obory), do níž jsou zapojení významné firmy, kraj, město Brno, Vysoké učení technické a další aktéři.  V rámci šetření profesní orientace byl mimo jiné zjišťován vztah žáků základních a středních škol ke STEM oborům, bariéry zájmu o technické obory nebo naopak motivace k jejich studiu.  „To, že mají ženy menší zájem o STEM obory jsme tušili, ale že v maturitním ročníku 80 % z nich nemá zájem o tyto obory, to nás překvapilo. Můžeme to brát jako problém nebo jako příležitost,“ shrnuje Tomáš Mejzlík z brněnské organizace FabLab, pro kterou byl výzkum realizován. „Zájem o technické a přírodovědné obory klesá velmi rapidně během studia střední školy. Můžeme to ilustrovat např. na matematice, kterou žáci osmých a devátých tříd hodnotí jako třetí nejoblíbenější předmět. Její potřebnost pro běžný život hodnotí známkou 1,9 (na škále 1–5, kdy 1 je nejlepší) a obtížnost hodnotí známkou 2,9. Na střední škole se ale situace mění – žáci posledních ročníků SŠ už hodnotí potřebnost matematiky známkou 2,9 a obtížnost 3,3,“ doplňuje David Dušánek z Treximy. 

Pokud je v úvodní fázi vhodně a plošně zmapována profesní orientace žáků, situace v poskytovaném kariérovém poradenství a další související témata, je pak mnohem jednodušší správně nastavit opatření vedoucí k řešení nejpalčivějších identifikovaných problémů a zlepšení celkové situace v této oblasti. „Výzkum profesní orientace poskytne komplexní data za celý region, ale umožňuje navíc zaměření na konkrétní lokality, profese, obory… podobně jako na technické oblasti je tedy možné se zaměřit na např. problematiku zdravotnických, řemeslných profesí nebo jiných oborů, které jsou pro fungování regionů klíčové,“ uzavírá Dušánek.