Základní nepodmíněný příjem výrazně zvyšuje životní úroveň obyvatel na Aljašce

12. 02. 2019 / Trh práce a vzdělání

V souvislosti s postupující digitalizací a automatizací bude nutné řešit i ztrátu příjmů u zaměstnanců, jejichž pracovní místo v důsledku těchto změn zanikne. Celosvětově proto probíhá diskuze o nepodmíněného příjmu, který je vyplácen státem všem obyvatelům bez omezení. Zkušenosti států, které nepodmíněný příjem v různých podobách zavedly, naznačují, že nepodmíněný příjem zůstane i nadále zajímavým konceptem, který bude lákat naši pozornost. Vyplývá to z výsledků studie zpracované pro Asociaci samostatných odborů.

Myšlenka nepodmíněného základního příjmu je stará více než 150 let a v posledních desetiletích ji přijala za svou i nemalá část politiků ve vyspělých zemích. Zahraniční zkušenosti ukazují, že nepodmíněný příjem může působit pozitivně na motivaci pracovníků, může zvyšovat kreativitu a pocit sebenaplnění v práci. Zároveň posiluje finanční jistotu člověka v případě neočekávaných událostí, jako je nemoc či ztráta zaměstnání. V posledních letech proběhla řada experimentů s nepodmíněných základním příjmem.

Finsko

Ve Finsku byl pod záštitou vlády spuštěn 1. ledna 2017 dvouletý experiment, jehož cílem je získat informace o fungování a dopadech nepodmíněného základního příjmu. Do experimentu byly vybrány 2 tisíce nezaměstnaných osob. Každé z těchto osob byla až do konce roku 2018 měsíčně vyplácena částka 560 EUR, aniž by byla výplata této částky omezena jinými podmínkami. V souvislosti s finským experimentem se v médiích objevuje mylná informace, že byl projekt předčasně ukončen kvůli politickému tlaku. Tento omyl však vyvrací i finská správa sociálního zabezpečení.

Do přípravy experimentální studie byli zapojeni výzkumní pracovníci z mnoha pracovišť. V letech 2019‑2020 budou zúčastněné instituce vyhodnocovat výsledky, přičemž se zaměří především na funkci finančních pobídek a jejich vliv na ekonomickou aktivitu, kariérní změny účastníků projektu a vliv nepodmíněného příjmu na jejich životní podmínky. Cílem projektu je rovněž prověření systémové otázky – zda může podobný koncept zjednodušit sociální systém a odstranit bariéry mezi úřady a jednotlivci.

Aljaška (USA)

V roce 1976 byl schválen pozměňovací návrh aljašské ústavy a byl založen the Permanent Fund (dále „Fond“). K tomuto kroku se Aljaška odhodlala poté, co bylo objeveno největší severoamerické ložisko ropy v Prudhoe Bay. Účelem Fondu je spravovat enormní finanční prostředky získané z těžby ropy, spravedlivěji rozdělit příjmy z těžby nerostných surovin mezi rezidenty a nerezidenty (dosud plynuly největší zisky z těžby do rukou velkých nadnárodních těžařských společností) a zachovat velkou část bohatství získanou z těžby neobnovitelných zdrojů pro budoucí generace. Z Fondu je zároveň od roku 1982 vyplácena všem obyvatelům pravidelná dividenda, která svým charakterem odpovídá nepodmíněnému základnímu příjmu. Zřízení Fondu, stejně jako výplata dividend, představuje velké politické téma i na samotné Aljašce, nicméně obyvatelé si na Fond i dividendy během více než 30letého období zvykli, a návrh na zrušení dividend by tak představoval spíše politickou sebevraždu.

Výše dividendy, která by měla být v daném roce vyplacena, je vypočtena podle předem stanoveného vzorce. Navrhovaná dividenda je poté předmětem politické diskuse a bývá často snižována. Výši dividendy vyplácené z Fondu v jednotlivých letech ukazuje graf níže. V letech 1982‑2017 bylo z Fondu vyplaceno aljašským rezidentům celkem 21,9 mld. USD, přičemž každý rezident žijící na Aljašce v letech 1982‑2017 získal z Fondu celkem 41,2 tis. USD.

Zdroj: Permanent Fund Dividend Division, zpracování TREXIMA

Nárok na výplatu dividendy má každý rezident bez ohledu na věk (tedy včetně dětí), který pobýval ve státě Aljaška alespoň 1 rok a deklaruje úmysl zůstat na jeho území i v příštích letech. Vágnost této definice je rovněž předmětem politické diskuse. Dlouhodobé zkušenosti s výplatou dividendy však naznačují, že dividenda obyvatele ostatních zemí nepřitahuje.

Výplata dividendy je prováděna jednou ročně. Cílem vlády je poskytnout rodinám jednorázovou vysokou částku, a tím podpořit nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. Za ty jsou považovány předměty, jejichž pořizovací cena je vyšší a většina domácností musí na tyto předměty spořit. Dividenda je významnou součástí příjmů domácností, neboť tvoří v průměru 6 % celkového osobního příjmu obyvatel Aljašky. Při výplatě dividendy je rovněž zohledňována sociální situace příjemců dividendy a je jim kompenzována i dočasná ztráta nároku na dávky ze sociálního systému. K tomuto účelu byl vytvořen speciální program.

Studie zabývající se dopadem dividendy na ekonomickou aktivitu obyvatel Aljašky rovněž nenasvědčují, že by mezi výplatou dividendy a ekonomickou aktivitou panoval výrazný negativní vztah. Výsledky ukazují, že pouze 1 % respondentů pracovalo méně právě kvůli dividendě. Další studie navíc ukazuje, že se v takovém případě jedná pouze o nízkopříjmové rezidenty, u nichž tvoří dividenda vysoký podíl příjmů. Tito lidé by chtěli pracovat více, ale nemohou nalézt vhodné pracovní místo.

Autor: Kateřina Duspivová (TREXIMA)