O kompetencích pro budoucnost promluvil ministr Jurečka i zástupci TREXIMY. Co projekt přináší?
Tento týden se v Praze konala konference Kompetence pro budoucnost, na které byly představeny výstupy projektu Kompetence 4.0. Projektu, který se zaměřuje na využití příležitostí, které digitalizace, robotizace a automatizace přináší na trh práce a hledá cestu k modernizaci vzdělávání.
Podstatou projektu, který realizuje TREXIMA se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářkou komorou České republiky, je přenos reálných požadavků trhu práce do vzdělávání. Klíčový je zde dialog mezi zaměstnavateli a vzdělavateli.
Ministr Jurečka na briefingu s novináři uvedl příklady dobrých škol, které změny na trhu práce reflektují i takových, které se během let příliš nezměnily. Zdůraznil, že v projektu Kompetence 4.0 sledujeme potřebu budoucích povolání.
„Budu dělat všechny kroky k tomu, abychom data, která máme a která budeme mít i v budoucnu, uměli dobře aplikovat, abychom je dokázali posunovat tam, kde je potřeba, aby se změna odehrála,“ slíbil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Firmy inovují a potřebují, aby inovovaly i školy, které vzdělávají jejich budoucí zaměstnance. A proto dává smysl podporovat firmy ve spolupráci se školami, aby do nových požadavků na školní vzdělávací programy a na odborný výcvik přenášely ty dovednosti, které u svých zaměstnanců potřebují teď nebo budou potřebovat v budoucnu,“ vysvětlil jednatel společnosti TREXIMA Jaromír Janoš. „V ideálním případě se tato spolupráce nebude odehrávat jen ve vzdělávání žáků, ale bude se týkat i vzdělávání dospělých,“ doplnil Janoš.
Při přípravě změn je třeba hledat inspiraci v zahraničí a diskutovat s experty. „Nestačí jenom do stávajících oborů vzdělávání přidávat nové dovednosti. Problém je, že se nám překrývají přes sebe různé obory, například obor mechatronik v sobě kombinuje IT, strojaře a elektrikáře. A kdybychom se drželi těch starých zaběhnutých soustav, tak nedojdeme k těmto překryvovým změnám,“ vysvětlil komplikovanost projektu Jaromír Janoš z TREXIMY. „Také se nám objevují úplně nové obory a kdybychom se drželi jen stávajících dokumentů, tak je neobjevíme, to může být například herní vývojář,“ doplnil Jaromír Janoš.
Představil dva klíčové nástroje. Jedním z nich je New Skills Monitor, tedy nástroj, který slouží k tomu, jak zjistit nové kompetence. „Velmi často se setkáváme s představou, že firmy ví, co potřebují a stačí, že se jich zeptáme a ony nám to řeknou.“ Zkušenosti ale ukazují, že požadavky na budoucí dovednosti zaměstnanců firmy nemají nachystané, naformulované a už vůbec ne jazykem, kterému by rozuměla vzdělávací sféra. „Je velmi důležité vést dialog. Zatímco firmy většinou řeší akutní problémy a akutní nedostatek pracovní síly, vzdělávací systém potřebuje pracovat s tím, co bude třeba za pět let.“
Dalším nástrojem, se kterým TREXIMA v projektu pracuje, je Kompetenční pyramida. Jedná se okompetenční model sektoru, který dovednosti roztřídí do přehledných skupin, o kterých je možné se bavit a které umožňují vést dialog zaměstnavatelů a vzdělavatelů. Takový dialog pak může vést k definici nových povolání, nových oborů vzdělání nebo k revizi těch stávajících.
Lucie Janošová, ředitelka úseku Trh práce společnosti TREXIMA, popsala sestavení i fungování inovačních pracovních skupin. Tyto skupiny měli dohromady přibližně 130 členů včetně garantů Národního pedagogického institutu, kteří se zabývají revizí rámcových vzdělávacích programů. Konkrétní výstupy dvou pracovních skupin v oblasti kybernetické bezpečnosti a herního průmyslu představil senior konzultant TREXIMY David Dušánek. „Kreativní průmysl, jehož je vývoj her součástí, se čím dál významněji začíná podílet na HDP České republiky a zároveň je velmi nepokryt počátečním vzděláváním,“ vysvětlila výběr jednoho z oborů Lucie Janošová.
Rubriky
další články z kategorie
Naše projekty
I při volbě povolání se dá plavat proti proudu. Projekt NESTEREO přináší příběhy žen a mužů v netypických profesích
GreenScouts: Jak se žáci odborného vzdělávání stávají agenty změny pro udržitelný rozvoj
Trh práce a vzdělání
I při volbě povolání se dá plavat proti proudu. Projekt NESTEREO přináší příběhy žen a mužů v netypických profesích
