Podporu z programu Antivirus B čerpaly firmy disproporčně, většinu získal zpracovatelský průmysl

Ve vládním programu na podporu zaměstnanosti v době koronavirové pandemie nazvaném Antivirus B čerpaly podporu hlavně velké firmy působící v sektoru zpracovatelského průmyslu. Podporu také častěji čerpaly firmy, které se s poklesem poptávky potýkaly již před nástupem pandemie. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR, jehož součástí je také Pavla Doleželová ze společnosti TREXIMA.

„Dohromady bylo programem Antivirus B, který byl zaměřený udržení pracovních míst ve firmách, podpořeno ve 2. čtvrtletí 2020 315 tisíc zaměstnanců ve firmách s více než 10 zaměstnanci, což odpovídá zhruba 80 tisíc plných úvazků. Firmy s více než 1000 zaměstnanci přitom čerpaly podporu s pravděpodobností o 40 % vyšší než malé firmy s méně než 50 zaměstnanci,“ píšou autoři studie v jejím shrnutí.

Nejvíce podpory přitom dostalo odvětví zpracovatelského průmyslu, které z podpory pokrylo zhruba třetinu poklesu odpracované doby a udrželo tak relativně velkou část pracovních úvazků. Na druhou stranu poklesem odpracované doby podobně postižené odvětví administrativní a podpůrné činnosti z podpory pokrylo pouze desetinu poklesu odpracované doby. Zpracovatelský průmysl také čerpal v přepočtu na plné úvazky téměř tři čtvrtiny (74 %) z celkové podpory z programu Antivirus B.

Disproporční využívání podpory

Podle výzkumného týmu analýza ukazuje na nízké pokrytí propadu v několika odvětvích a odhaluje disproporční využití příspěvku velkými firmami ve zpracovatelském průmyslu. „Vhodně zacílený a efektivní kurzarbeit by měl vést k tomu, že firmy čelící v důsledku pandemie větším ekonomickým propadům budou program Antivirus využívat víc než firmy zasažené méně,“ uvádí studie.

V odvětví pohostinství a ubytování se přitom odpracovaná doba zkrátila meziročně o 63 %, v kultuře o 42 %, v administrativě o 25 % a ve zpracovatelském průmyslu o 19 %. „V těchto odvětvích tedy vůči poklesům odpracované doby došlo k malému pokrytí programem, což může implikovat výrazný pokles zaměstnanosti či snížení úvazků,“ píšou autoři.

„Firmy z odvětví pohostinství a ubytování a z odvětví kultury čerpaly více prostředků z programu Antivirus A než z programu Antivirus B, ale i přesto více než polovina poklesu odpracované doby v těchto odvětvích je způsobena snižováním úvazků nebo propouštěním zaměstnanců,“ doplnila Pavla Doleželová spoluautorka studie a konzultantka statistiky ve společnosti TREXIMA.

Pravděpodobnost využití podpory klesá s vyšším vzděláním zaměstnanců

Autoři studie se zaměřili na loňské druhé čtvrtletí, kdy probíhala první pandemická vlna. Program Antivirus B je státem vyplácen firmám při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin. Prostředky programu jsou určeny na dorovnání 60 % náhrady mzdy s odvody do 29 tisíc Kč. Zajímavým zjištěním studie také je, že pravděpodobnost pobírání podpory u firem klesá s vyšším podílem zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním a s jejich vyšší produktivitou.

Podle studie také častěji peníze pobíraly firmy, které se potýkaly s poklesem poptávky již před epidemií. U firem s více než tisícovkou zaměstnanců pak byla také pravděpodobnost čerpání výrazně vyšší než u malých podniků. Vliv nemělo naopak to, z jakého regionu firma je či zda má kolektivní smlouvu.

Celá studie je přístupná zde.