Proč čeští žáci předčasně ukončují středoškolské studium?
Třetina českých žáků je nespokojena s výběrem střední školy nebo oboru. Mezi žáky učňovských oborů je to více než polovina. Častým výsledkem této nespokojenosti je předčasné ukončení středoškolského studia, což se ročně průměrně týká 6,7 % žáků. V některých krajích (Ústecký a Karlovarský) však jde až o 15 % žáků.
Dosažení alespoň středního vzdělání bez maturity přitom znamená, ve srovnání s dosaženým pouze základním vzděláním, zvýšení průměrných celoživotních pracovních příjmů jednotlivce o více než třetinu a pokles rizika nezaměstnanosti o více než dvě třetiny. Úspěšné dokončení střední školy s maturitou potom znamená zvýšení příjmů o více než 60 % oproti získání pouze základního vzdělání.
Nízká čtenářská, matematická i digitální gramotnost a špatná rodinná situace
Pravděpodobným důvody k předčasnému ukončení středoškolského studia u českých žáků jsou podle Národního pedagogického institutu nízká čtenářská a matematická gramotnost, což vede k neúspěchu u maturitní zkoušky a nedostatečné digitální kompetence mezi učiteli, takže žáci dávají přednost raději pracovním nabídkám, kde se mohou v této oblasti vyvíjet.
Dále je to také špatná rodinná situace a domácí zázemí, nízká podpora žáků ze strany rodiny a špatná komunikace ze strany školy nebo zásadní změny v osobním životě, např. těhotenství u dívek. V této souvislosti často chybí také spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí a školy. Důvodem odchodu žáků ze studia může být také chybějící podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě ze strany školy, takže nemohou v rámci studia realizovat své nápady, projekty nebo zahájit vlastní podnikání.
Nedostatečné kariérové poradenství ze strany škol a špatný výběr oboru
Žáci rovněž postrádají informace o možnostech dalšího vzdělávání a osobní přístup k jejich vzdělávacím potřebám ze strany školy. Samostatným a důležitým tématem je potom špatná volba oboru či stupně vzdělávání ze strany žáka, a to na základě nerelevantních nebo nekvalitních informací či neúplných a zkreslených představ o možnostech uplatnění v daném oboru. Školy také mohou podceňovat kariérové poradenství, kdy chybí pozice školního kariérového poradce a podpora při rozhodování žáků pro další kariérní rozvoj.
„V jednotlivých krajích jsou realizována různá opatření k podpoře a zkvalitnění kariérového poradenství pro žáky základních i středních škol, aktivity ke snížení počtu předčasných odchodů ze vzdělávání, objevují se netradiční formy poskytování informací o reálné situaci na trhu práce atd. Dost často se jedná o systematická a inovátorská řešení, ale jistě je nutné rozšířit tato opatření celoplošně na všechny české školy, aby se dařilo udržet většinu žáků při studiu,“ uvádí Mgr. David Dušánek, specialista na vzdělávání ve společnosti TREXIMA.
Řešení pro školy a jejich zřizovatele nabízí výzkum profesní orientace žáků. Výsledky tohoto šetření mezi žáky na českých školách mohou významně pomoci při mapování aktuální situace a potřeb regionu v oblasti kariérního poradenství, zacílení realizovaných opatření nebo při vyhodnocování a měření dopadu realizovaných opatření.
Máte zájem o realizaci šetření na vaší škole nebo ve vašem regionu? Kontaktujte nás.
Rubriky
další články z kategorie
Trh práce a vzdělání
I při volbě povolání se dá plavat proti proudu. Projekt NESTEREO přináší příběhy žen a mužů v netypických profesích
