Work-life balance je pro žáky posledních ročníků středních škol prioritou. Zaměstnavatelé by s tím měli počítat
Žáci posledních ročníků středních škol nedávno opustili školní lavice a míří do zaměstnání nebo na vysoké a vyšší odborné školy. Vysoký výdělek i zajímavá a smysluplná pracovní náplň jsou pro ně důležité. Stejně podstatné, často však podstatnější, je pro ně možnost sladění práce a osobního života. Vyplývá to z průzkumů společnosti TREXIMA.
Hlavní prioritou je pro pětinu žáků posledních ročníků středních škol možnost sladění práce a osobního života. Odpovědělo tak 21 % procent dotázaných. Vysoký výdělek jako prioritu uvedlo 19 % z nich. Třetí nejčastější odpovědí byla s 16 % zajímavá a smysluplná pracovní náplň.
„Ptali jsme se více než 15 000 žáků posledních ročníků středních škol napříč regiony a obory, co je pro ně nejdůležitější při výběru práce. Nejčastěji odpovídali, že je to možnost sladění práce a osobního života,“ shrnuje specialista trhu práce David Dušánek ze společnosti TREXIMA, která průzkumy profesní orientace žáků realizuje. „Odpovídali tak zejména žáci posledních ročníků gymnázií. Work-life balance je podstatný pro 27 % z nich, zajímavá a smysluplná pracovní náplň pro 24 %. Mezi druhou a třetí nejčastější odpovědí je značný odstup. Kariérní a profesní růst uvedlo jako prioritu 12 % gymnazistů a vysoký výdělek také 12 % z nich,“ doplňuje Dušánek.
Pokud se podíváme na detail podle preferovaných povolání žáků a vybereme například elektrikáře, zjistíme, že zajímavou a smysluplnou práci vnímá jako prioritu 23 % z nich, 19 % dává přednost kariérnímu a profesnímu růstu a pro 14 % je nejdůležitější vysoký výdělek. „U budoucích inženýrů chemie se o pomyslné první místo s 30 % dělí možnost sladění práce a osobního života se zajímavou a smysluplnou prací,15 % touží zejména po kariérním a profesním růstu a 10 % po vysokém výdělku,“ říká David Dušánek.
Zaměstnavatelé by měli počítat s tím, že na trh práce postupně přichází generace, pro kterou je zásadní problematika udržitelnosti, a to nejen udržitelnosti související s klimatickou změnou, ale také té osobní a společenské. Environmentální, sociální a správní odpovědnost firem vešla do obecného povědomí relativně nedávno pod zkratkou ESG. Blížící se povinnost zveřejňovat nefinanční report o činnostech a politikách společností v těchto třech oblastech, to ale není jediný důvod, proč by koncept ESG firmy měly brát vážně a proč by se na něj měly co nejdříve připravit. Generace Z se stává stále významnější skupinou na pracovním trhu a tlak na zodpovědné chování firem tak bude sílit mimo jiné i ze strany potenciálních zaměstnanců.
„Prestiž a dobré jméno zaměstnavatele je pro většinu žáků, kteří už jsou nebo se brzy objeví na pracovním trhu, důležitější než například placená práce přesčas, dovolená navíc, nebo dokonce možnost pracovat z domu,“ doplňuje Dušánek.