Zájem o mzdové benchmarkingy každoročně roste, říká specialista na mzdové srovnání
Podle Radka Sedláčka by si firmy měly své domněnky o tom, jak si z pohledu mezd stojí vůči konkurenci, ověřovat na skutečnosti. Pomůže jim to v řadě oblastí firemního života. Zpracování mzdových srovnání je překvapivě rychlé a variant je více. Radek Sedláček je specialistou úseku personálního a mzdového poradenství a dlouhodobě se zaměřuje právě na mzdová srovnání. V rozhovoru vysvětluje, jaká je jejich náročnost a kde všude je může firma využít.
Můžete popsat, jak postupujete při přípravě mzdového benchmarkingu od objednávky až po předání mzdového benchmarkingu zákazníkovi a jaké informace jsou potřebné k úspěšnému provedení?
Prvním krokem benchmarkingu je konzultace s klientem, o jakou variantu srovnání má zájem. Zda ho například zajímají data jen za některé konkrétní pozice, nebo chce získat přímé porovnání svých mezd s externí konkurencí. Velmi důležitým bodem je správná identifikace pozic, které vstupují do benchmarkingu. Následně dochází ke zpracování benchmarkingu, vypracování výstupů a předání klientovi.
Jak dlouho takový proces trvá?
Tady hodně záleží na variantě srovnání a na součinnosti s klientem.U varianty EASY se dá hovořit o dni až dvou, standardní srovnání BASIC lze zrealizovat do dvou týdnů a varianta PROFESSIONAL do tří týdnů.
Proč je podle vás důležité, aby firmy prováděly pravidelné mzdové srovnání svých pozic s trhem práce a kde všude se dá využít?
Firmy by měly mít přehled o tom, jak si jejich mzdy stojí vůči externí konkurenci. Dostávají během svého života řadu podnětů z okolí, například od svých zaměstnanců nebo konkurence, jak jsou jinde odměňováni. Tyto informace a domněnky je potřeba si ověřit na skutečnosti, tedy datech. Výstupy mzdového srovnání lze uplatnit v celé řadě oblastí firemního života např. aktualizace nebo tvorba mzdového systému, problémy s fluktuací, vyjednávání s odbory, recruitment, argumenty v případě nespokojenosti zaměstnanců s výší mzdy, mzdová konkurenceschopnost na trhu, nové regionální působiště firmy nebo změna či rozšíření výrobního programu.
Existují dle vašich zkušeností odvětví nebo profese u kterých se ukazuje, že je mzdový benchmarking nejvíce potřeba?
Dá se říci, že o benchmarking projevují zájem firmy snad ze všech odvětví, ale asi se nejvíce jedná o výrobní firmy. Velmi často klienty trápí odměňování u dělnických pozic, kde řeší nejen samotnou výši mzdy, ale i její strukturu jako například podíly základní mzdy a variabilních složek. Ale určitě můžeme doplnit, že klienti poptávají i data o technických pozicích a zájem je i mzdy specialistů či IT pracovníků.
Pro kolik firem jste mzdový benchmarking připravoval?
Co se týče zrealizovaných benchmarkingů, tak tady to bude hodně velké číslo. V posledních letech zájem o srovnání roste a přes rok zrealizujeme přes 100 benchmarků. Drtivá většina srovnání je zpracována za mzdovou sféru, ale pro některé klienty realizujeme i srovnání za sféru platovou.
Co byste poradil firmám, které teprve uvažují o realizaci mzdového benchmarkingu?
Pokud firma cítí potřebu získat relevantní data o mzdové externí konkurenci, tak ať neváhá. Nejedná se o nijak náročný ani dlouhodobý projekt. Takové srovnání není ani příliš finančně náročné a výstup takového benchmarking přinese celou řadu zajímavých mzdových dat, které klient může využít v celé řadě procesů. Co bych určitě doporučil novým klientům, aby si při prvním zpracováním nechali výstupy interpretovat od dodavatele a mohli výstupy využít naplno a naučili se v nich orientovat.
Rubriky
další články z kategorie
Mzdy a pracovní doba
Dotazníkové šetření C&B Data Monitor již probíhá
