Zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání OZP jako důležitý příspěvek ke společenské odpovědnosti, vyplynulo z průzkumu
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) je významným tématem, které se dotýká jak sociální inkluze, tak ekonomického zapojení této skupiny obyvatel. Dotazníkové šetření mezi zaměstnavateli přineslo cenné informace o jejich názorech, postojích a zkušenostech v této oblasti.
Z šetření vyplynulo, že většina zaměstnavatelů vnímá zaměstnávání OZP jako důležitý prvek společenské odpovědnosti, ale i výkonnosti vlastní firmy/organizace. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že z pohledu zaměstnávání nerozlišují mezi standardním a hendikepovaným zaměstnancem, velmi pozitivně zaměstnavatelé vnímají také charakteristiky práce, zejména že by OZP měli mít stejné mzdy jako standardní zaměstnanci (90 % zaměstnavatelů), zaměstnáváním OZP se nezhoršuje bezpečnost práce (89 %) a podle 77 % zaměstnavatelů OZP zvládají standardní pracovní úkony, nejen pouze jednoduché manuální práce. Z toho plyne, že v těchto oblastech, především u těch zaměstnavatelů, kteří s OZP již pracují, téměř neexistují vážnější výhrady k jejich práci. Hlavními důvody zaměstnávání OZP jsou standardní potřeby zaměstnavatelů a podle přibližně 70 % zaměstnavatelů při náboru nerozlišují, zdali je budoucí zaměstnanec OZP, či nikoli.
Na druhou stranu zaměstnavatelé (velmi podobně, jak vyplynulo ze šetření STEM, Ústav empirických výzkumů, z.s. u veřejnosti) vnímají, že podmínky pro uplatnění lidí se zdravotním postižením nejsou dobré (v průměru podle 62 % zaměstnavatelů za obě sféry – mzdovou i platovou). Očekávali by především vyšší míru flexibility a rozhodování v tom, že oblast zaměstnávání (i OZP) by měla záviset pouze na vůli zaměstnavatele samotného. To souvisí i s dostupností práce vhodné pro OZP, kdy v průměru 40 % zaměstnavatelů obou sfér uvádí, že charakter jejich činnosti jim OZP zaměstnávat bohužel neumožňuje.
Nejčastější překážkou pro zaměstnavatele při otázce zaměstnat OZP je nedostatek pracovních míst ani pro standardní zaměstnance a druhým nejčetnějším důvodem pak že jejich pracoviště není bezbariérové. 78 % zaměstnavatelů se domnívá, že stát by měl zaměstnávání OZP finančně podporovat, mírná převaha zaměstnavatelů s tímto názorem je v platové sféře. Názory výše státního příspěvku na zaměstnávání OZP se mezi mzdovou a platovou sférou příliš neliší. U platové sféry je vyšší průměr příspěvku, a to 12 000 Kč, přičemž medián odhadovaného příspěvku je v obou sférách stejný ve výši 10 000 Kč, což je méně než maximální možná úroveň současné státní podpory.
Na data v Power BI v plné velikosti se můžete podívat také na Postoj zaměstnavatelů k OZP
Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost zaměstnávat OZP, mají-li alespoň 25 zaměstnanců. Pokud tuto povinnost nesplní, musejí využít tzv. náhradního plnění. To spočívá v odběru výrobků nebo služeb od dodavatelů náhradního plnění nebo v přímém odvodu peněžních prostředků do státního rozpočtu. Platová (nepodnikatelská) sféra plní povinnost zaměstnávat OZP z 51 % avšak zbývajících 49 % zaměstnavatelů veřejné sféry využívá jiných možností než zaměstnání OZP, popřípadě různých kombinací, a proto je ze strany soukromého sektoru často poukazováno, že stát by měl jít v tomto směru sám příkladem. To se u této otázky promítá i v hodnocení u sféry mzdové.
V hodnocení zaměstnávání OZP pozitivně vyznívá i zkušenost s Úřadem práce (ÚP), a to že se zaměstnanci s hendikepem, jimž zprostředkoval práci ÚP, udrželi na dané pracovní pozici déle než 6 měsíců. Úřad práce také pomáhá zaměstnavatelům nalézt uchazeče z řad OZP s dostatečnou kvalifikací na poptávanou práci. U těchto otázek bylo hodnocení zaměstnavatelů vždy lepší u OZP nežli u standardních zaměstnanců. OZP tak mají nižší fluktuaci než standardní zaměstnanci a mají na jimi vykonávanou práci lepší kvalifikaci než uchazeči z Úřadu práce bez hendikepu.
Zaměstnavatelé velmi kladně hodnotí i kvalitu odváděné práce OZP, kterou hodnotí jako srovnatelnou nebo lepší než u standardních zaměstnanců, stejně tak pracovní tempo a nasazení. Zaměstnavatelé by však ocenili více dostupných informací ohledně struktury, počtů i kvalifikace potenciálních OZP zaměstnanců, což by přispělo k zefektivnění zaměstnávání OZP a inkluzivnějšímu trhu práce v České republice.
V grafech dashboardu jsou zachyceny vážené výsledky, které doplňuje údaj, z jak velkého vzorku respondentů vycházejí.